Třetiny: 0:4, 1:2; 1:4

Bodování:

Góly: Bombicz, Motyka
Asistence: Pavelka, Robinson

Vyloučený: Bubrinka

Sestava:Machálek; Trojan-Dítě, Bubrinka-Mareš; Sekanina-Bomicz-Pavelka, Motyka-Robinson-Svoboda M.

 

Tlupa malých nezletilých plyšových medvídků, tak jsme vypadali před zápasem na průzkumné zprávě z fofáckého webu. Naše domácí „podzimní“ výhra 3:2 v duelu s Fofem v soupeři vzbudila chuť pronikat za naše zavřené tréninkové dveře, akorát se ukázalo, že to byla jednak zbytečná námaha a druhak tam viděli dost přesný obraz týmu. V „jarním“ zápase jsme se nechali rozpárat a po tvrdém břeclavském ledu se ještě dneska povalují kousky molitanu z našich vnitřností. Odjížděli jsme s druhou letošní desítkou v naší síti.
Pár náznaků podobného scénáře bylo už před začátkem utkání – naposledy jsme tady v Břeclavi dostali jen o 2 góly míň (a dali jsme stejně), v kabině před zápasem bylo zase jednou velmi veselo a sestava byla dost improvizovaná. Z první úderné formace dorazil jen nezdolný ON a tak se kromě obvyklého Pavla S. na levé křídlo hledalo i jeho pravé křídlo. Štastným vyvoleným se stal Alan, který se této úlohy ujal s veselou myslí a lehkým srdcem, což podpořili ON s Radimem příslibem, že jestli nebude Alan nahrávat, jede zpátky za autem na bruslích. Alan z toho byl na ledě tak uvolněný, že Mikinovi vždycky předával okamžitě všechny své puky s uctivou úklonou a přáním všeho nejlepšího – akorát gól z toho byl jenom jeden; takže je jasný, kde se stala chyba...
Mikin si v šatně taky sedl naproto perfektně a strategicky hned vedle dveří do sprchy, než se ale zjistilo, že jsou to dveře na hajzl, kam se postupně odebrali 3 spoluhráči. Radimovy hlášky jsou zde pak nepublikovatelné. A taky mě ON neprávem obviňoval z předčasného defétismu, protože jsem tým v předzápasové 30 vteřinové taktické poradě žádal, aby zodpovědně bránil!
V průběhu odpoledne před zápasem, který začínal už v 19:00, jsem jako vždy napjatě očekával omluvné sms a tentokrát se moje hercna vyřádila dosytosti, zrušili 4 lidi. Už mám zadělaný na takovej malej podmíněnej reflex. I přesto jsme nakonec vyráželi alespoň v deseti. Marťas se na cestu vmáčkl k Wesově rodině, která neváhala ani do daleka vyrazit podpořit živitele, potažmo celý tým, ale tentokrát jsme dorost nejspíš odradili, a tak jsem jeho synka koutkem oka ze střídačky zahlídl víc lítat po prázdné břeclavské Alcaplast aréně než fandit.
Zápas začal ještě docela optimisticky, oba naše útoky se v první polovině 1. třetiny dokázaly prosazovat a ohrožovat domácí branku, ale pak jsme dostali první nešťastný gól – tuším vlastní, odrazem od Jardovy brusle a už se to sesypalo (vlastňáky jsme si teda dali dohromady tři, i moje brusle přispěla k dílu). Do konce první třetiny jsme nasbírali ještě 4 fíky, ten poslední současně se sirénou (nakonec si neuvědomuju, jestli ho rozhodčí uznal, ale podle všeho ne). Druhá třetina pak skončila tuším jen 2:1 pro domácí a ta třetí nám zase ujela, projeli jsme ji 1:4.
Nejdečtí rytíři byli celý zápas rychlejší, obratnější a šikovnější a líp organizovaní. Výborný byl i jejich gólman, který skvěle vychytal mimo jiné i čtyři naše naprosté tutovky (ne, že by Radim nevychytal taky pěkných pár tutovek Fofa, ale v kontextu počtu gólů v naší síti to bohužel tak nevyzní). No, hráli fakt moc pěkně, kdybych byl na tribuně a ne proti nim na ledě, tak by se mi to líbilo. Takhle mě to akorát deptalo, protože jsem si uvědomoval, jak mizerně hraju já, potažmo i celý zbytek týmu.
Než vylíčím naše góly, tak ještě zmíním katastrofální nástup do třetí třetiny: první obranná dvojice dostala gól v čase 0:31 a druhá v čase 1:12. Pak to netrvalo zase vůbec dlouho a přibyl ještě jeden gól na 9:2. A až někdy v polovině třetiny pak ten poslední desátý. No a taky jsme ještě přestáli přesilovku za můj debilně vyhozený puk přes plexisklo.
Naše góly stříleli zmiňovaní Mikin s Alanem a Wes s Marťasem. První padl tak, že Alan dostal puk od obránce a viděl najíždějícího ONa před modrou čárou, neukvapil se ale, puk chvilku podržel a natáhl na sebe protihráče a až pak do jízdy přihrál ONovi, který ho jako tank společně se třemi dotírajícími soupeři zavezl i s gólmanem do brány.
Při druhém gólu Wes zatáhl puk do útočného pásma, pak to nahodil na branku, kde se v tu chvíli vyskytoval Freedom a další děj je poněkud nejistý. Každopádně Freedom nadělal v brankovišti zmatek, při kterém puk poskakoval zleva doprava. Freedom se ho asi ale zřejmě nedotkl, takže asistenci má připsanou Wes. Marťas dojel ze svého křídla k tomu skákavému puku a dorazil jej do brány.
Na víc jsme se nezmohli, i když jsme teda něco málo přidat mohli, aby to skóre nevypadalo tak tristně.
Na břeclavský led se nám tu začíná rýsovat takové malé traumátko. Uvidíme, co se bude dít v příštím ligovém ročníku.