Bodování:

G: Trojan 2, Bombicz, Morávek, Motyka, Svoboda M.
A:Robinson, Bombicz, Pavelka, Svoboda Z., Dítě, Motyka

 

K tomuhle zápasu se mi ani nechce nic moc psát.  Nakonec pro nás dopadl hodně špatně, propadli jsme totálně ve třetí třetině (zase, pokolikáté už?), která skončila 1:4 z našeho pohledu.  Ale za kratší gólový konec jsme tahali po celý zápas.
První třetina byla zase jednou docela výživná na branky, nejprve Morenda utekla na 0:3, to vypadalo dost tristně, ale pak jsme snížili na 1:3, aby to za minutu bylo zase 1:4 a za půlminuty v čase 14:29 2:4. Šest gólů celkem, z toho tři góly Morendy padly po únikové akci, při našem (oblíbeném) propadnutí ve středním pásmu, kdy se pak řítili na nešťastného Jaru případně jednoho zbylého obránce dva až tři hráči protivníka. Ti si to dokázali mezi sebou pěkně dát a neměli problém zakončit. Naše snahy o gól byly velmi upachtěné a ušmudlané a postrádaly eleganci a účelné rozebrání obrany Morendy, která taky koneckonců nebyla z nejjistějších.
Ve druhé třetině jsme mohutně dotahovali, ta byla z naší strany asi jakžtakž povedená, i když k únikům Morendy docházelo stále. Třetinu jsme vyhráli 3:1, dařilo se hlavně v úvodu, kdy jsme v čase 3:51 stáhli na 4:4. O 4 minuty později Morenda ujela na 5:4, ale nám se ještě povedlo to stáhnout v čase 12:20 na 5:5. Tím se uzavřel účet druhé třetiny a mohlo by se zdát, že třeba začínáme zase od nuly a se zápasem ještě něco provedeme.
No, ale zmiňovaná třetí třetina byla místo toho katastrofální a to navíc Jara parádně chytil trestné střílení, nařízené za Subovu záchrannou brzdu, kdy nalehl na záda ujíždějícího Morenďáka a pokud si vzpomínám, tak Jara polapal i pár dalších dobrých příležitostí soupeře. To už na našich hokejkách seděla stará známá deka a bylo vidět, že si už na ledě nikdo nevěří, kazili jsme i primitivní přihrávky a vůbec...
Jarovi rozhodně dlužíme omluvu, protože zase dostal hromadu gólů nezaviněně a v průměru s těma dvěma dekama od Sputniků a dneska vypadá jako nejhorší brankář ligy, kdežto na ledě v naší brance naopak ještě hromadu průserů pochytal. S takovou obrannou hrou, jakou my mu jako tým předvádíme, bych nás být na jeho místě už dávno poslal do řiti.
Ještě počet střel (psáno Med-Mor, teda pokud jsem správně dešifroval Lucčin zápis): v I. třetině 15:10, ve II. 5:8 a ve třetí 8:10, celkem Medvědi 33 a Morenda 23. Mám takovej dojem, že cca třetinu našich střel vyslal sám Jarda, který pálil co to šlo a odkud to šlo a jeho oblíbené místo je středový kruh :-).
Morenda zase byla vytočená na rozhodčího (a to dneska pískal jiný než při tom našem posledním vzájemném zápase), nelíbily se jim některé jeho výroky, hlavně dvě jejich vyloučení (které podle mého soudu ale fauly byly) a dvě naše nevyloučení (které podle mého soudu asi taky fauly byly). Tradičně padala na ledě silná slova o rozbíjení ústních otvorů apod., nakonec to ale vyšumělo.
Příští zápas nás čeká Mercedes a stát se v něm evidentně může naprosto cokoli.

 

 

 

 

 

 

Bodování:

G: Bombicz M., Morávek R.
A:Bombicz M., Trojan J.

 

První prohra v sezóně a hned taková přes držku! Debakl. Druhá desítka, co jsme za tři sezóny v SAHL dostali (první byla od Phantomů). Dneska jsme od začátku druhé třetiny hráli úplně mizerně, připomnělo mi to mlatu 1:8 od Mercedesů v první sezóně; marnost dopředu, propady dozadu, zmatky v obranném pásmu...
Když ledař před začátkem zápasu upravoval plochu, na časomíře ještě svítil výsledek předchozího zápasu BHHL. Bylo tam Domácí 2, Hosté 9. Zpětně viděno to byl teda dost blbej fórek!
V pondělí ráno jsme se přitom na večerní zápas evidentně těšili, svou účast totiž potvrdilo rekordních 17 hráčů, patrně povzbuzených vlnou dosavadních dobrých výsledků. Dva z nás tedy museli zůstat doma, což je situace, kterou nemám rád. Vyšlo to na Filipa a na Freedoma, ale ti si teď můžou nejspíš gratulovat k tomu, že se vyhnuli té potupě :-)
I tak nás nastoupily plné tři pětky, což se nám stalo naposledy před rokem proti Strnadosům (a ejhle, tehdy jsme to taky nevyhráli). Na časoměřičskou lavici se po dlouhé odmlce postavila zase naše vůbec první fanynka Simona, ale připravili jsme jí teda ukrutný comeback...
Sputnici v letošním ligovém ročníku vůbec nepřipomínají ty pravidelné okupanty nejspodnějších pater tabulky jako loni a předloni. Po 4 kolech jsou v polovině a po včerejšku vyskočí ještě výš. A fakt je, že jejich hra byla kvalitativně jinde, než jsme bývali zvyklí (ze 4 dosavadních zápasů v lize jsme s nimi 3x jasně vyhráli) - najednou jim fungovaly kombinace vepředu, z obrany chodily výborné přihrávky do jízdy, nedělali hloupé chyby a vůbec. Ale i kdybychom do zblbnutí diskutovali o tom, kdo ve Sputniku hraje nebo nehraje, nezastře to základní fakt – debakl jsme si způsobili jen a jen my sami špatnou hrou ve druhé třetině.
Rozpitvávat to asi nemá smysl, v kostce řečeno zase jednou ožily naše staré bolesti vzadu i vepředu. Budeme teda doufat, že ty bolesti zase pěkně v příštím zápase chcípnou, ne? Akorát že to hrajeme se Strnadosama a ti s náma mají poměrně dobrou bilanci a i když jsou letos zatím bez bodu poslední, na nás to celkem umí.
Náš první gól dával Mikin krásnou tečí Jardovy střely od modré a to jsme ještě vedli 1:0. To bylo v polovině 6. minuty. Sputnik ale ani ne za minutu srovnal na 1:1, svoje včerejší excelentní střelecké představení tím začal hráč č. 90. Devadesátka se pak zastavila až na konečném účtu 5 fíků v naší síti (podle Simoniných záznamů). Musím uznat, že to je skvělá potence.
V čase 11:30 jsme se ještě zvedli a nakratičko strhli vedení na svou stranu, když úřadovala naše první lajna, která podporovaná Jardou a Marťasem na beku si dokázala v průběhu zápasu vytvářet jakž takž tlak. Puk se nejprve proletěl dvakrát brankovištěm, skončil kdesi v rohu, odkud ho vyšťáral Zbyňa, nahrál mezi kruhy a odtud střílel Mikin. Puk propadl přes brankáře k Ríšově brusli, od které se odrazil do branky a Ríšovi se s vypětím všech sil podařilo ho ještě hokejkou došťouchnout za čáru tak, aby to bylo regulérní. Sputnik pak ale opět vcelku snadno srovnal, za 73 vteřin to bylo 2:2 a to vydrželo až do konce první třetiny.
V té druhé jsme se úplně rozsypali a nastalo temno, hlavně v úseku 7:40 až 8:52, kdy jsme dostali tři góly. V té třetí to bylo sice o něco lepší, ale jen o něco. Až konečně zazvonila siréna a spanilé jízdy Medvědů letošním ročníkem SAHL byl konec.

 

 

 

 

 

 

 

Bodování:

G: Bombicz M. 3, Trojan J. 2, Svoboda M., Morávek R., Robinson W.
A: V. 2, Morávek R., Bombicz. M., Trojan J., Pavelka A., Svoboda Z., Sekanina

 

Čtvrté vítězství v řadě. Jsem zvědavý, jak tohle bude pokračovat. Na takovýhle skopičiny nejsme po dvou ligových sezónách zvyklí. V tomhle ročníku SAHL si zatím počínáme nějak suverénně... Respektive konečně proměňujeme část těch šancí, o kterých jsem neustále žvanil v loňských zápisech. Gólů dostáváme baj voko podobně jako loni (naše populární číslovka z posledních dvou zápasů je pět), ale dáváme jich prostě a jednoduše mnohem víc. A vo tom to je, ne?
Včerejší zápas ze všeho nejvíc poznamenalo zranění domácího rakeťáckého brankáře, který si jaksi záhadně pohmoždil nepostradatelný kus dolní končetiny a na začátku 3. minuty 2. třetiny nemohl za stavu 4:1 pro nás pokračovat. Došlo tedy na v pravidlech SAHL avizovanou situaci, kdy se jeden hráč z pole musel převléknout do gólmanského.  Zvládl to vcelku rychle - taky ho obletovali kustodi a spoluhráči jak v depu F1, na každou tkaničku měl svýho křena - předepsaných deset minut myslím stihnul (s Radimovým komentářem: „až bude oblečenej, tak jim běž říct, že to nestihli...“) a dlužno dodat, že si v brance počínal docela dobře. Ale taky je nutné říct, že jsme se jaksi stáhli, začali hrát málem až ohleduplně a přestali jsme na něho pořádně střílet (tedy kromě Jardy) a Rockets začali hrát vzadu samozřejmě zarputileji a důrazněji než do té doby. Dva minizápasy, které jsme tím pádem de facto hráli, dopadly takto: Medvědi – oficiální gólman 4:1, Medvědi-neoficiální gólman 4:4.
Míru naší ohleduplnosti ilustruje hezky i Přemovo a Radimovo přestávkové intermezzo. Přema podlehl náhlému návalu solidarity s těžkým osudem soupeře a v té pauze, která při převlékání gólmana Rockets nastala a kdy jsme zase vysypali puky na led jako při rozbruslení a šmrdlali s nimi, si pěkně najel do prostoru mezi kruhy napálil Radima přímo do helmy - ani Jarda by to netrefil líp. Ale dopadlo to dobře, Radim se jen tak jako zlehka zapotácel, pak si provětral hlavu a chytal dál.
K zápasu jako takovému dneska nemusím až tak moc psát, poněvadž jsem poprosil samotného Bernieho Ecclestoneho naší ligy, který dělává bodyguarda své „umbrella girl“ a současně časoměrce Lucce, aby natočil utkání na video. Sláva to vzal důkladně a natočil to skoro celé a jeho nasazení nelze nazvat jinak než maximálním. Když jsem seděl na trestné lavici za takový skvěle provedený nenápadný háček, který měl jedinou drobnou vadu (rozhodčí ho viděl), tak tam kolem mě Sláva lezl po mantinelech a šplhal po plexisklech a skákal zleva doprava, to všechno jen proto, aby získal ten nejlepší záběr. Výsledné video se pak ani moc netřepe :-) Každopádně díky, Slávo. Každý z týmu si naše pinožení může tím pádem na vlastní oči prohlídnout (případným zájemcům z řad soupeřů, nažhavených na náš skalp, pošlu na vyžádání vybrané sestříhané kousky, na kterých nejvíc klameme tělem).
Tady jen stručně na věčné elektronické časy popíšu naše góly.
I. třetina:  První gól dával v čase 4:34 Mikin, který ze svého oblíbeného místa metr před gólmanem dorážel Jardovu střelu z vrcholu kruhu. Druhý gól dával Freedom v čase 5:34 – Jarda vyhodil z obranného pásma, Alan pohotově předal puk Freedomovi do jízdy, ten ho převzal ještě na naší polovině a pak se nedal ničím zastavit, udělal laxně bránícího rakeťáka a najel si do volného prostoru před brankou a vsítil. Třetí gól dával zase Mikin a svou aktivitou se na něm podílel Zbyňa. Ten zachránil puk v útočném pásmu, pak ho procpal podél levého mantinelu do volného prostoru, kde ho sice dojel obránce Rockets, ale vyhodil ho blbě (což ovšem nemohl vědět) spoluhráčovi u kterého číhal Mikin a ten ho svýma rychlýma rukama obral o puk, povyjel si ke kruhu na vhazování a prostřelil brankáře domácích.
Rockets v téhle třetině v 6. minutě snižovali na 1:2. Celý účet první třetiny zněl 1:3 v náš prospěch.
II. třetina:  Čtvrtý gól dával v čase 2:12 Jarda – dostal od Vaška D. přihrávku, rozjel se s ní od červené, nikým neatakován se dostal do pásma, kde udělal krásnou kličku obránci a pak nedal gólmanovi šanci. Pátý gól dával 4:30 navrátilec Wes, který dorážel do prázdné branky střelu Pavla S. - od pravého mantinelu v útočném pásmu se mi povedlo procpat přihrávku na volného Pavla, ten pohotově střílel a puk skončil po zásahu neoficiálního gólmana přímo na Wesově hokejce. Šestý gól střílel v čase 10:21 Ríša po trmě vrmě před brankou Rockets. Úřadoval tam Mikin, který nakonec bekhendem po zemi střílel ve chvíli, kdy ho jeden z hráčů Rockets nabral nevybíravě loktem do ksichtu (Mikin se pak po něm vztekle oháněl) a puk se odrazil od brankáře k Riccimu, který z velkého úhlu ležícího gólmana překonal.
Rockets dávali svůj gól v čase 7:44 po pěkné individuální akci jejich nejlepšího hráče v modrých gatích. Tahle třetina skončila zase 1:3 pro nás.
III. třetina:  Tady jsme dávali už jen dva góly, zato jsme tři dostali. V čase 5:08 Ríša vybojoval v pravém rohu     útočného pásma puk, dojel s ním skoro až za branku, ale než se tam stihl zamotat, zabloudit a ztratit, našel přesně před klecí domácích hokejku číhajícího orlosupa Mikina, který puk nadvakrát procpal přes neofiko golmana. A náš poslední gól dával v čase 12:13 Jarda s opětovným podílem Vaška D. Ten od modré střílel na branku, střelu ale zblokoval soupeř, puk se odrazil ke dvojici Jarda-jiný Rakeťák, od nich se vznesl do vzduchu, hráč v černém po něm chňapnul, ale nedostal ho z pásma, Jarda puk pohotově sebral a pak měl moře času na střelu, která se mu povedla. Třetina tak skončila 3:2 pro domácí.
Na závěr tu musím zmínit návrat Wese, který si z ČR před více než rokem odskočil do domovských USA, ale natolik po nás tesknil, že zase sbalil rodinu a vyrazil do naší zaslíbené země. Včera hrál ještě dost rozpačitě, nebylo to ono, ale to se bezpochyby po pár zápasech spraví...

 

 

 

 

 

 

Bodování:

G: Trojan Jaroslav 3, Svoboda Přemysl 2, Pavelka Alan 1, Svoboda Martin 1, Morávek Richard 1, Bombicz Mikuláš 1
A:Bubrinka Tomáš 2, Trojan Jaroslav 1, Pavelka Alan 1, Svoboda Přemysl 1, Svoboda Martin 1, Mareš Filip 1, Morávek Richard 1, Motyka Martin 1

 

Výlet do Skalice k zápasu proti HC Zaječí se povedl. Sice nebudou žádné zásadní historky z cesty, všechno klaplo naprosto hladce, ale vracíme se spokojeně s jednoznačnou výhrou. K desátému gólu nám scházela jen maličkost, aby někdo v poslední třetině proměnil jeden ze cca čtyř samostatných nájezdů, do kterých nás obrana Zaječí pouštěla.
   Ještě v pátek se zdálo, že účastnit se pondělní výpravy plánuje 15 lidí, ale během pondělka došlo k tradičnímu výpadku (přiznávám že zvuk příchozí sms zprávy v pondělí odpoledne mě začíná kapku neurotizovat...) a nakonec nás na divoký východ jelo do pole jen 11. V šatně některé z nás mírně vykolejily líbivé drátěné věšáky (že, Mikine?), v hale při zápase zase přidalo pár deci potu navíc nezvyklé teplo. Rozhodčí byl z řad bývalých hráčů soupeře a ačkoli se snažil, byla na něm nezkušenost znát (ofsajdy; kde se vhazuje po vyloučení; nepískání icingů při naprosto jasné domluvě před začátkem, že je pískat budeme...). Na každé straně také došlo ke spornému momentu při uznání gólu – ten do naší sítě snižující na 3:5 byl samozřejmě jasně nespravedlivý :-). Na straně Zaječí by bylo zase možné diskutovat nad tím, jestli nebyla posunutá branka při jednom z Jardových gólů.
  Zápas to byl výsledkově divočejší, 14 gólů je přece jenom blíž házené než hokeji, ale myslím, že jsme ho svírali skoro celou herní dobu poměrně pevně ve svých zapařených smradlavých rukavicích. Zábavná musela být pro náhodného diváka (záměrný tam tuším nebyl žádný – kde jsou ty časy, kdy na Zaječí chodily bandy lidí!) hlavně první třetina, která skončila z pohledu domácích 3:5. Nejprve hned v první minutě zlikvidoval Jara fantasticky únik soupeřova útočníka, špičkou brusle mu v rozklekovém pádu zabránil dotáhnout kličku do konce a pak jsme velmi záhy začali skórovat my: Přema začal plodnou spolupráci se mnou pohotovou dorážkou a vyšil tak první ze svých dvou gólů. Pak Zaječí tuším ještě vyrovnalo na 1:1, ale pak jsme už chvilku stříleli jen my a skóre se vyšplhalo až na 1:5. Pak zase chvilku pro změnu střílelo Zaječí a skóre sešplhalo na zmíněných 3:5. Ten gól na 3:5 byla střela, která se odrážela od tyčky a nikoli od zadní konstrukce branky, jak argumentoval střelec a rozhodčí, ale rozhodčí gól uznal, tak nebylo co řešit.
Ve druhé (a pak i ve třetí) třetině gólové dostihy zvolnily. Nejprve Zaječí stáhlo na rozdíl jediného gólu, to nám lehce zatrnulo, pak jsme zase opět odskočili na rozdíl dvou gólů. (Malá odbočka a současně úkol pro chytré matematické hlavičky: počítejte průběžné skóre s námi! A slovní úloha navíc: Když dva góly přidáme my, jeden gól Zaječí, jeden nám rozhodčí neuzná, tři jasné góly spálíme a dva visí v luftě, tak kolik ku.ev a pi.í od Jardy uslyšíme? Odpovězte celou větou!) A na samý závěr druhé třetiny se opět prosadil ON, muž poslední vteřiny, muž s hodinkami v hlavě; úplně stejně jako v předchozím zápase. Ale ohne sranda, milý čtenáři, kolikpak to po skončení druhé třetiny bylo? Ti kdo hádali 4:7 se můžou nechat nejbližší přítomnou osobou poplácat po rameni, ti ostatní nám povinně přijdou příští zápas fandit.
Třetí třetina přinesla poslední snížení domácích a naše další dva góly, ale v jakém pořadí se to stalo, to si nepamatuju ani já, ani dotázaní spoluhráči. Vím jen, že ten poslední pátý gól Zaječí dával dotírající útočník mistrnou a současně šťastnou tečí, spoluhráč ho trefil do shaftu hokejky a od něj puk pomalu dorotoval přes Jarova záda do branky.
Velkou část zápasu jsme hráli s velkým nasazením, účinným forčekingem, aktivitou a důrazem v osobních soubojích a kupodivu taky dobrým pohybem bez puku a podařenými přihrávkami. Pochvalu si zaslouží celý tým, Jara v brance místy čaroval svou bezchybnou lapačkou, ale pořádný díl navíc rozhodně odvedl Přema, který hýřil aktivitou. A letos překvapuje velmi dobrou hrou taky Freedom. Pod tlakem v obranném pásmu jsme se ale zase nevyvarovali úplně zbytečných chyb při vyhazování – obvykle máme puk na hokejce, nějakou tu vteřinku času, ale skončí to jaksi prapodivně u soupeřových hráčů...
Z našich gólů mě upoutal kromě zmiňovaných hlavně Freedomův únik: Alan dostal přihrávku od obránce na paty, tak puk jen sklepl, ale parádně Freedomovi do jízdy, ten se dostal do krásného brejku a zatímco my ostatní jsme tak trochu trnuli, jak tohleto dopadne, dopadlo to fantasticky - Freedom si počkal, neuspěchal to, uhranul gólmana, takže ten se ani nehnul a nádhernou střelou švihem mu poslal nekompromisně puk do levé horní části branky. Extraligová trefa!
Alan dával svůj oblíbený kousek, po Přemově výborném forčekingu se dostal k puku a bekhendovou stahovačkou vsítil. Další naše góly padly tak nějak normálně :-)

   Takže začátek soutěže se nám vyvedl, loni jsme měli ze tří utkání dvě prohry, letos si držíme neporazitelnost. Uvidíme, co se odehraje při dalším dějství proti HC Rockets.

 

 

 

 

 

 

Bodování:

G: Fuchs, Trojan, Bombicz
A:Mudrák R., Svoboda P., Svoboda Z

 

Druhý zápas letošního ročníku SAHL pro nás dopadl výtečně, i když jsme se museli posledních 30 vteřin duelu strachovat o vítězství. To bylo vcelku zasloužené, většinu herní doby jsme byli o malý kousek lepší než soupeř. Po loňských dvou prohrách (z toho jedna byla debaklózních 2:8) se nám konečně podařilo v lize Fofo porazit (tak jako se nám to podařilo párkrát v letních přátelácích).
Před zápasem tentokrát všechno klaplo dobře, rozhodčí se objevil na halách už s velkým předstihem a pískal spolehlivě (no, možná tam mohl odfóknót některé „icingy“). Kupodivu dorazil včas i Freedom (dokonce jako jeden z prvních, ale spěch se mu nevyplatil, zapomněl doma ribano a tak hrál naostro), ba i Luďa, zaprimadonoval si jenom Ricci a tentokrát na sebe nechal malinko čekat. V šatně se ještě rozebraly taje Mikinovy nafukovací toaletní taštičky, ze které vytahoval jednu podivnější část své výstroje než druhou, Jardova poptávka dvou domů za cenu jednoho a šlo se na led. Ten mimochodem i těsně po úpravě rolbou připomínal pole s mělkou orbou, vylepšené místy o rygólování a puk na něm místo klouzání často nepěkně vyskakoval do výšky.
Začátek zápasu probíhal v naší režii, na Fofáky jsme vlítli a prvních 5 minut jsme je intenzivně tlačili, ale bez gólového efektu. Pak se hra vyrovnala, Fofo začalo využívat našeho silně ofenzivního naladění k rychlým protiútokům a oba gólmani měli docela dost práce a oba také chytali naprosto spolehlivě. První třetina tak skončila šul nul.
Po přestávce se hrálo zase celkem vyrovnaně až do poloviny třetiny, kdy v čase 6:38 vstřelil náš první gól sváteční střelec Luďa. S naší novou posilou, mladým Ríšou juniorem si gólmana Nejdku vychutnali „pohlednou“ kombinací na malém prostoru brankoviště a jak Luďa v šatně hlásil, „pak tam tak nějak byla prázdná branka a gólman nikde“.
Krátce poté, v čase 8:54, si gólman Nejdku vybral slabší chvilku a pustil do své sítě Jardovo nahození od modré. Šlo to po ledě a přes hromadu hráčů, takže toho nejspíš moc neviděl. Tenhle gól nás poměrně dost uklidnil a v té chvíli jsme měli zápas docela pevně v rukou a je jen škoda dalších nevyužitých příležitostí.
Když se blížil úplný závěr druhé třetiny, z ničeho nic se puk zásluhou Zbyňovy bojovnosti ocitl za obranou Nejdku na hokejce rozjetého Mikina, který prokázal železné nervy - možná proto, že neviděl na časomíru, která zběsila ukrajovala vteřiny do sirény, doklouzal si beze spěchu mezi kruhy a odtud za mohutného řevu nás ostatních „střílej!“ v poslední vteřině vypálil k pravé tyčce do protipohybu fofáckého gólmana, kterému tím nedal šanci a završil svým vítězným gólem účet druhé třetiny v čase 14:59 na 3:0.
Ve třetí třetině jsme dlouho pokračovali v dobré a zodpovědné hře a Radim s jistotou likvidoval šance hostů, ale pak přišel samotný závěr, a tam my, jak známo, míváme potíže. A taky jo. Začalo to Mikinovým vyloučením, samozřejmě zcela neoprávněným, provinilec byl čistý jako lilium – nic jsem mu neudělal, jenom se se mnou svezl, tak nějak to tuším vysvětloval :-). Soupeř přesilovku asi po 30 vteřinách využil a byla to rychlá individuální akce hráče s číslem 4 (nejspíš), který se po pravé straně prodral až před Radima, ten jeho první střelu zastavil, ale puk se mu po betonu svezl přímo na hokejku Čtyřky, která napodruhé zavěsila.
Jestli jsme si říkali, že to nevadí, že už je skoro konec a že to udržíme, netušili jsme, co přijde v čase 14:27. Další fíkus soupeře a stav 3:2. První gól vlil samozřejmě na závěrečné 2 minuty Nejdku do žil novou energii a začalo to vypadat nepěkně. Druhý gól padl při příliš ofenzivním pojetí třetí lajny, která propadla v útočném pásmu a následoval rychlý protiútok vedený po pravé straně, přičemž já jsem se snažil hlídat v tandemu jedoucího chlapa na levém křídle, ale neuhlídal, ten se nakonec po malé skrumáži dostal těsně před Radimem k zakončení a protlačil puk asi 5 cm za brankovou čáru u naší levé tyčky.
Na poslední vteřiny soupeř odvolal brankáře a snažil se nás zatlačit v naší obranné třetině. To se mu podařilo jen částečně, Fofáci se nedostali k tomu, aby měli puk v klidu na hokejce a mohli něco rozehrát, byla to naštěstí přetahovaná a nám se nakonec podařilo vyhodit a pak siréna odhoukala konec zápasu a my si mohli oddechnout a jít se omlouvat Radimovi za pokažené čisté konto.

 

 

 

 

 

 

Bodování:

G: 3, Trojan, Mudrák R., Svoboda P., Svoboda M., Motyka
A:Pavelka 2, Svoboda P. 2, Trojan, Svoboda M., Mareš, Machálek

 

Tak to zase začalo…byl jsem požádán, abych udělal zápis z prvního ligového utkání a protože mám fenomenální paměť a už si po třech týdnech nic nepamatuju, tak tady je:
Vyhráli jsme a do třetí sezony vstoupili vítězně. Náš manager si odjel do slunné Itálie doladit formu a potrénovat v moři se žraloky a vzal sebou asi celou skupinu rozhodčích, aby jim domluvil co a jak mají pískat. Výplata prý nebude v kapřících, ale v mušlích a korálech. Nechal nás napospas zastupujícímu Muertasovi. Mělo nás být třináct, ale Vašek to nezvládl, takže do beku šel Muertas a hráli jsme na naše oblíbená dvě pravá křídla – Alan a Ricci. Pravidelným střídáním s Alanem (po 2-5 minutách na ledě) jsme udrželi vysoké tempo, Alan tam musel ale být častěji, jinak by nestihl mít takovou bodovou produktivitu.
Zápas to byl pěkný, vítězný, bohužel bez rozhodčího (ti byli v té Itálii). Ale po krátké domluvě jsme to rozehráli i bez sudího a museli si házet sami buly. Soupeř byl ze začátku silný, ale našimi pohlednými kombinacemi jsme ho rozebrali a byl pokoj. Výsledek 8:3 je krásný, prosazovali se skoro všichni hráči.
Takže to, co chtějí všichni vědět a vidět jsou góly a asistence (pravděpodobně to bude dobře, musel jsem si je odvodit pomocí nejmodernější techniky, videorozhodčího a využití komparace stránek sahl.cz a hc-medvedi.cz a přes trojčlenku a derivaci by to mělo sedět, pokud to ON posvětí):
Alan 3+2 - nádherný hattrick a k tomu dvě nahrávky, letní příprava mu něco dala, je vidět že vidina pevného svazku s tchánem a jeho dcerou mu vlila do žil novou krev, hrál na pohodu
Přema 1+2 - pěkné akce, po bídné letní produktivitě se konečně rozehrál a schoval si všechno na sezonu
Freedom 1+1 - (pro ty co neví Svoboda Martin) fenomenální zahájení sezony našeho letce, které určitě bude pokračovat i v další zápasech (jen fabuluji, ale uvidíte že mi další dva zápasy dají za pravdu)
Jarda 1 + 1 - vzal puk a vystřelil, nahrál Muertasovi - krásná práce
Ríša jun. 1+0 – krásný gól (vůbec nevím jak padl, ale střelec ho má v hlavě na celý život)
Muertas 1+0 – krásný gól (vůbec nevím jak padl, ale střelec ho má v hlavě na celý život)
Filip 0+1 – krásná přihrávka, ta měla oči
Radim 0+1– exceloval v brance, přihrál na gól (nevím komu, ale má to v análech), výborný zápas, 3 obdržené branky, ale za ty mohl rozhodčí co nedošel
ON, Ricci a Zbyňa, Luboš a Pavel 0+0 – jsme tam byli nějak navíc (už odpoledne jsem si říkal jestli vyhodím ty dvě stovky za led nebo ne), ale pozitivním myšlením a řvaním (povzbuzováním) ONoho na všechny jsme dovedli tým k vítězství
Poučíme se a v příštích zápasech týmu pomůžeme víc, uvidíte …

Zaznamenal: R. Morávek