Ligové zápasy

Komentáře zpracovává T. Bubrinka

11.2.2015
1. kolo play off HC Mercedes - HC Medvědi 3:2 (2:0, 0:1, 1:1)

 

 

Bodování:

G: Vacek, Vrba
A: Trojan, Bombicz

 

Sestava: Machálek; Baumgartner-Hájek, Mareš-Morava; Vrba-Bombicz-Trojan, Mudrák-Svoboda M.-Motyka

Zákroky gólmanů: Medvědi 43, Mercedes 33

Dlouho očekávaný dýchánek vypukl ve středu večer v Rosicích: Medvědi se dovalili do play-off! A hned na úvod to byla podle všeho hustá kaše...
Moje představa o sestavě nabrala od pondělka pár veletočů, zvlášť, když svou absenci ohlásil Lukin a tak jsem byl nakonec velmi rád, že se našlo přesně deset správně nažhavených a odhodlaných maníků. A jak se ukázalo, předčili očekávání dané předchozími zkušenostmi s tímto soupeřem a svedli docela vyrovnaný zápas.
Jak už asi víte z fóra, hodně emocí na naší straně vyvolalo předčasné ukončení zápasu rolbařem, který vyjel 3 minuty před koncem a zhatil minimálně pokus o power-play, ne-li rovnou málem v luftě visící vyrovnání :-) (Radimův střízlivý hlas je evidentně v menšině.) Na vině byl ale v tomto případě rozhodčí, který přišel na led až 15 minut po jeho zahájení.
No a k samotnému zápasu:
Podle Filipa jsme měli v první třetině navrch a několik dobrých šancí, jako obvykle bez gólového vyznění (Marťas nicméně vnímal prvních pět minut jasně v režii soupeře). Zato soupeř se trefil dvakrát, v 6. a 15. minutě. Zvlášť ten první asi musel být klasika, padl v naší přesilovce, podle zápisu z ní uběhlo jen 13 vteřin :-)
Ve druhé třetině snižoval Jarda svým oblíbeným golfákem po Mikinově přihrávce ve 22. minutě.
Ve třetí třetině nejprve Mercedesové utekli na 3:1 takovou šmudlou při souboji před brankou, pozorovatelé naznačují, že tam útočník domácích plácl do puku při přetahování s Mikinem (jak podotkl Roman, měl toho maníka radši zalehnout...) a od nějaké brusle se to odrazilo do branky. O dvě minuty později snižoval Kuba po Jardově nahrávce a šlo se do finále, kde domácí znervózněli a o svou výhru se asi trochu klepali a a kdyby ta zatracená rolba nevyjela, kdo ví...
Pozorovatelé se taky shodli, že tentokrát velmi dobře klapala poziční hra, hlavně vracení útočníků a pokrývání beků a samozřejmě zazářil Radim, který skvělými zákroky držel naše šance. Podle zápisu nás soupeř přece jen přestřílel a nebezpečné věci se děly i před naší bránou.
Takže hned v úvodu velmi solidní výsledek, a i když s prohrou, ukázali jsme, že se nedáme lacino.
Tož tak.



 

 

 

 

4.2.2015
18. kolo HC Stillus - HC Medvědi 9:3 (3:0, 3:1, 3:2)

 

 

Bodování:

G: Vacek 2, Svoboda M.
A: Baumgartner, Svoboda M., Bombicz

 

Sestava: ???; Bubrinka-Trojan, Baumgartner-Morava; Svoboda M.-Bombicz-Vacek, Mudrák-Robinson-Motyka

Zákroky gólmanů: Medvědi nepočítáno, Stillus 26

Poslední zápas základní části z našeho pohledu už nic neřešil, konečné 6. místo a tím i postup do play-off bylo jisté, přesto byla chuť si zahrát a i když se jelo do Břeclavi, žádné problémy s poskládáním optimálních deseti hráčů nebyly. Jediné trable vyvstaly s gólmanem, Radim i Michal nemohli a oslovení brněnští náhradníci taky ne. Tak jsem si říkal, že si půjčíme někoho místního a obvolal skoro všechny břeclavské týmy, včetně nehrajících Fofáků. Ale ani tam jsem moc úspěšný nebyl, tak na poslední chvíli dodal gólmana soupeř Stillus a byť je rozhodně nepodezírám z nějakého nekalého záměru, docela si tím pomohli :-) Ale hlavní vinu na naší porážce má zase jednou naše střelecká nemohoucnost.
Jak jsem psal už na fóru i v avizu, naprosto jednoznačně jsme soupeře válcovali, většinu času trávili v jejich obranném pásmu, ale trefovali akorát připraveného gólmana nebo vedle. Neprošel ani krásný Freedomův zvednutý bekhend z bezprostřední blízkosti, Mikin těsně promáchl možnost vsítit do prázdné branky a i jinak řádil v brankovišti jako černá ruka, i těch nahození či střel od modré a následných tečí bylo dost, Lukin jezdil jako motorová myš a rozdával krásné nahrávky, Jarda pálil ze všech pozic (trefil 2 tyčky v jednom střídání a předtím ještě jednu), všechno marno a když pak se pak ujaly jeden-dva brejky domácích nebo prošly laciné střely, bylo vymalováno. Ještě za stavu 5:1 jsem si říkal, že to ještě musíme urvat, že to přece není možný a už tam něco musí padnout, ale ne-e. Lekcí z produktivity nám stillusáci zatli tipec.
Ve třetí třetině dostal Tom hokejkou do rtu, vypadalo to nepěkně, krve jak na zabijačce, ale zuby celkem vydržely a Tom se po zastavení krvácení zase do hry vrátil, klobouk dolů. V přesilovce 2+2 minuty jsme pak tuším jednou skórovali.
O naše úspěchy se tradičně postaral Lukin, který dával dvakrát. Na první svůj gól dostal přihrávku od Mikina někde z prostoru u tyčky tak, že mohl dávat do prázdné brány. Na ten druhý mu přihrával Freedom, který si po souboji v rohu vytáhl puk ven a servírovaloptimálně mezi kruhy, takže stačilo jen zpracovat a vystřelit. Před bránou dělal rozruch Mikin a bylo tam plno, takže gólman nic neviděl a jak Lukin lakonicky napsal, „stačilo jen trefit“. Jo, jo, takhle jednoduchý to je, pánové :-)
No a první gól dával konečně Freedom, schoval si ho pěkně až na poslední zápas: Tom (nebo Lukin) mu přenechali puk ve středním pásmu, Freedom si sjel do útočné třetiny, vystřelil přes obránce a puk prošel gólmanovi pod vyrážečkou do branky.
Takže tohle byl závěr základní části letošního ročníku, který by býval mohl být ještě lepší, kdybychom byli mnohem lepší střelci než jsme :-) A teď si uďobneme ještě z dezertu zvaného play-off...
Tož tak.



 

 

 

 

26.1.2015
17. kolo HC Medvědi - HC Sputnik 7:4 (4:1, 2:1, 1:2)

 

 

Bodování:

G: Vacek 3, Trojan 2, Baumgartner, Pavelka
A: Vacek 2, Baumgartner, Svoboda, Hájek, Pavelka, Robinson

 

Sestava: Machálek; Trojan-Hájek, Dobrozemský-Mareš; Baumgartner-Pavelka-Vacek, Svoboda Z.-Bombicz-Morávek, Robinson-Svoboda M.-Motyka

Zákroky gólmanů: Medvědi 27, Sputnik 47

V ten večer, kdy jsme vyhráli tenhle zápas se Sputniky to ještě nebylo úplně jisté, ale dneska, ve středu, po zápasech Zaječí a Stillusu, už to můžu potvrdit definitivně – skončíme nejhůř sedmí, což znamená po dvou suchých letech opět výlet do play-off! Takže díky patří celému týmu a zejména Lukinovi, bez něhož bychom měli dost velké problémy vstřelit vůbec nějaké góly...
Zápas se Sputnikem se odehrál v našem bývalém domovském působišti na nových halách v typickém nočním čase 22:15, který obvykle na předsezónních schůzích vyvolával u ostatních vedoucích týmů hlasité povzdechy a hledání odpovědi na otázku „proč, proboha?“ někde na stropě dotyčné knajpy :-) Sputnici s tím tentokrát neměli žádný problém, i když - čekal jsem jako obvykle 13 černých maníků, ale přišlo jich jen deset. Tak jsme to vynahradili my, podruhé v sezóně jsme měli tři lajny a opět musím tým pochválit, střídání útoků tentokrát udrželo dobré tempo. Akorát někdy koncem druhé třetiny se Petrovi příčně rozlomil nůž na brusli a tak musel odstoupit. Tom, který hrál do té doby výborně na levém křídle s Alanem a Lukinem, se zase vrátil do beku a vepředu se na tomhle postu točili jen Zbyňa s Wesem.
Druhá polovina ligy je u nás bohatá taky na diváky, tentokrát sice vynechala Freedomova družina, ale zato jsem na lavičce postával já s gólmanem Michalem a zanedlouho přišli naši tradiční diváci, bráchové Michal a Libor, kteří se byli sklouznout na vedlejší ploše. K vidění byl celkem přesvědčivý zápas z naší strany, zahájený skvěle gólem už po necelých 40 vteřinách hry, kdy Tom přenechal puk při průniku zleva Lukinovi, který vystřelil do opačného roku branky a jak se sám pochválil – „byl to celkem úhel, ale trefil jsem to docela dobře“. Vůbec vstup do zápasu byl drtivý, Sputniky jsme k ničemu nepustili, Radim si poprvé sáhnul na puk snad až po 5 minutách. Pak v čase 5:56 přidal Lukin druhý gól, po buly si vypíchnul puk a i když mu puk po obhození obránce skončil na bekhendu, přesto vystřelil a prošlo to gólmanovi pod rukou. Sputnici sice snížili o minutu později a pak byl chvilku klid, ale v závěru třetiny se dvakrát po sobě v rozmezí necelé minuty prosadil Jarda svým typickým způsobem, kdy zavezl puk přes polovinu hřiště a oba góly umístil tuším do stejného místa, levého horního rohu branky. Ve zbytku zápasu se pak snažil přidat i třetí gól a jakmile se zmocnil puku, už ho nechtěl nikomu půjčit, ale to už se nezdařilo:-) Takže na konci první třetiny 4:1 pro nás. Obraz hry podobný, máme tlak, útočíme častěji, Sputnici občas podniknou protiútok, ale ty končí na spolehlivém Radimovi.
Ve druhé třetině po pěti minutách snížili Sputnici na 4:2, ale zachovali jsme klid a naopak ještě odskočili na 6:2, po gólech Toma a Alana. Tom se ke gólu dostal tak trochu díky obráncovi hostí, který jej při přetlačování před brankou úspěšně vyhostil za levou tyčku, ale gólman domácích následně neudržel Alanovu střelu a při zákroku se puk dostal za něj, kde číhal vytlačený Tom a nezbylo mu nic jiného, než zasunout do prázdné branky. Jak mi psal, sice se moc nenadřel, ale zato byl tam, kde měl být :-) Alanův gól byla zase jednou jeho kulišárna tuším typu plán A, kdy si položí gólmana a střílí pod víko. Z lavičky jsme viděli, jak tam Sputnický gólman zkouší ještě z leže vytrčit lapačku, ale holt neměl jednu ruku dlouhou...
Ve třetí třetině jsme si vybrali temnou chvilku, kdy nám v čase 38:41 a 39:29 dali Sputnici dva góly a snížili na 6:4 a kapku zahlodaly pochybnosti a taky někdy v té době tuším Radim zachránil famózně dvěma zásahy pravého betonu situaci, když zneškodnil nejprve nájezd jednoho sputnického útočníka a hned vzápětí dorážku druhého, protože ti chlapci jeli na Radima zcela sami... Ale mlha se naštěstí rozptýlila v čase 40:56 třetím gólem Lukina, který jel s Wesem v tandemu 2 na 1, Wes mu puk ideálně prostrčil, takže Lukin měl před sebou už jenom gólmana, kterého překonal bekhendovou kličkou.
Do šancí se dostávaly i oba ostatní útoky, Mikinův i Freedomův, aby to nevypadalo, že nikdo jiný nehrál, ale jako obvykle letos vždycky ke gólu malá trocha chyběla...
Základ úspěchu v letošním ročníku tvoří jednoznačně výhry se třemi mužstvy z našeho spodního patra tabulky, jak Strnady, tak Zaječí a taky Sputniky jsme porazili v obou vzájemných zápasech a pak k tomu jedno překvapení s výhrou nad Blacky tvoří nevídané množství sedmi výher a tedy 14 bodů :-) Loni a předloni to byly pokaždé výhry jen čtyři a to bylo o 4 zápasy víc :-)!
Poslední zápas základní části hrajeme příští týden v Břeclavi se Stillusem a je možné, že v tabulce nezmění pro nás už nic, protože Stillus má jen 11 bodů a Sputnici se 13 body hrají na závěr s Divočáky...
Tož tak.



 

 

 

 

22.1.2015
16. kolo HC Medvědi - HC Zaječí 6:2 (1:0, 3:1, 2:1)

 

 

Bodování:

G: Bombicz 2,Vacek 2, Pavelka, Morávek
A: Morávek 2, Pavelka, Bubrinka, Svoboda M., Dobrozemský

 

Sestava: Machálek; Dobrozemský-Hájek, Bubrinka-Robinson; Svoboda M.-Pavelka-Vacek, Svoboda Z.-Bombicz-Morávek

Zákroky gólmanů: Medvědi 21, Zaječí 24

Tenhle zápas se nám vydařil jak herně, tak hlavně gólově. V téhle střelecky hubené sezóně je 6 gólů na naše poměry pořádná žranice. Dalším kladem je to, že se po dlouhé době prosadil Mikin, kterému podruhé letos přišli oba tradiční parťáci, Zbyňa s Riccim. (Ricci se neozýval už tak dlouho, že jsem si někdy kolem Vánoc už začal málem říkat, jestli s hokejem neseknul...) Mikinovi to svědčilo natolik, že vstřelil hned dva góly. Tak doufám, že to nebylo do zásoby a ještě něco ve zbývajících zápasech přidá.
Tentokrát mělo nejspíš komplikace se sestavou Zaječí, protože oproti soupisce, kterou Jura posílal k vytisknutí v poledne, se večer změnilo hned šest jmen:-)
V šatně nás s Petrem a Lukinem pobavil Alan svým popisem cestovatelských plánů, které by se daly nazvat „jak se co nejpomaleji dostat na druhou stranu zeměkoule“. Akorát si to všechno načasoval tak nešťastně, že může přijít o událost, která se nám stává maximálně jednou za dva roky...
Průběh zápasu byl celkem bez komplikací, netypicky jsme se dostali do vedení v 9. minutě my, když Ricci parádně tečoval moji střelu. Chvilinku nám pak zatrnulo jen ve chvíli, kdy Tonda Witoš vyrovnával necelé dvě minuty po zahájení druhé třetiny na 1:1 po rychlém úniku po pravé straně a povedenou střelou pod víko Radimovy klece. Naštěstí se nám pak ještě v téže třetině povedlo urvat se až na 4:1. Zaječí snížilo zase hned po začátku třetí třetiny na 4:2, tam byl trestuhodně zapomenutý a nepokrytý hráč přímo před brankou, ale to bylo z jejich strany naštěstí všechno.
Ve třetí třetině přidali své druhé góly Mikin a Lukin a bylo to.
Hned v pondělí hrajeme na starém působišti na halách zápas proti Sputnikům, s nimiž nás dělí v tabulce jediný bod. A poslední zápas hrajeme na začátku února se Stillusem, ten je myslím zase o dva body za námi. Boj o play-off nabral naprosto jasné obrysy a matematiku, kterou tady nebudu vypisovat, abych to nezakřikl. Uvidíme na ledě.



 

 

 

 

14.1.2015
15. kolo HC Medvědi - HC Divočáci 3:9 (0:1, 0:4, 3:4)

 

 

Bodování:

G: Pavelka, Baumgartner, Mudrák
A: Vacek, Hájek, Pavelka

 

Sestava: Sedlák; Baumgartner- Hájek, Robinson-Mareš; Mudrák-Pavelka-Vacek, Svoboda Z.-Bombicz-Motyka

Zákroky gólmanů: Medvědi 27, Divočáci 20

Zápis má tentokrát na svědomí A. Pavelka
Středeční zápas provázely již od začátku trable kvůli stále se měnící sestavě. Zpočátku jsme měli hrát na 3 útoky. Postupem času se ale zjistilo, že to tak úplně nebude. Vše začalo jak jinak než u Freedoma, který nahlásil svoji absenci pro údajnou pánskou rýmečku…, následně odpadl Jarda a nakonec vzhledem okolnostem a pro získání kladných bodů doma :-) se vzdal své účasti pro mě nejdůležitější článek – Tomáš. Následkem tohoto nyní musím psát zápis. (A zatím si vedeš dobře! Jen tak dál! TB)
Já jsem měl bohužel středeční den tak hektický, že jsem dění ohledně hokeje vůbec nestačil sledovat. V19:22 mi přišla SMS s dotazem, zda jsem četl mail s instrukcemi… Samozřejmě jsem zcela bez váhání reagoval slovem „JO“. Na halu jsem přijel s Lukinem ve 20:25 (5 minut před zahájením). Naštěstí zápis o utkání vytiskl Muertas (Já věděl, že to bude lepší posichrovat!TB)… a jako vrchol všeho se mi roztrhla tkanička…
Na led jsem se dostal asi 3 min po zahájení zápasu. K mému velkému údivu byly téměř plné ochozy! Napočítal jsem cca 8 diváků (+/- 10) z nichž jsem identifikoval budoucí paní Mudrákovou (což mělo patrně dopad na rychlost střídání Ríši jr. a stupeň promrznutí chudáka Zbyni) a u nás na střídačce Radima a pak bratry Libora a Michala, kteří s námi hrají na „trénincích“ a ti se jako vždy plně věnovali svým telefonům :-). Stále jsem slyšel průpovídky typu: Točíš to? Když budou mít puk Medvědi, tak to video musíš zrychlit, když Divočáci, tak to zpomal… Ano, to přesně vystihovalo průběh zápasu. (Tos mě chlapče taky pobavil! TB)
První třetina skončila stavem 1:0 pro soupeře. Dalo by se říct, že v první třetině jsme jakžtakž hráli vyrovnanou hru (až na ten gól). 
Ve druhé třetině to už bylo trošku jinak, soupeř bruslil o poznání stejně a my jsme zpomalili asi o 40 procent. To mělo dopad i na stav v této třetině: 4:0 pro soupeře. (Dostal jsem nadějnou zprávu s průběžným výsledkem od Michala: 21:10 sms : „Ve 22. minutě 2:0.“ Ale pak 21:15 sms: „už je to 4:0.“ :-( TB) V poslední třetině se nám podařilo naštěstí vstřelit i nějaké góly. První jsem dával já po vyhraném buly od Lukina jsem si najel z pravého křídla mezi kruhy a přesně jsem trefil hokejku obránce soupeře, který tečoval puk krásně k levé tyčce golmana… snížení stavu na 5:1 (špetka naděje je tady…). A v následujících 60 sekundách jsme obdrželi dva góly (naděje byla rázem opět pryč). Druhý gól dával TomB, kterému nahrával Roman. Tomáš tuším trefil krásně pod víko… Poslední gól dával bojovný a neúnavný (podporovaný publikem) Ríša jr., který dojížděl mnou nahozený puk do středního pásma, který chtěl dojet i gólman soupeře. Ríša obehrál gólmana (mezi kruhy a modrou čárou) a skóroval už do odkryté branky. (Tak instrukce o pořádném bránění a vracení se neujaly, ale jak mi napsal Alan: útok zapracoval nadplán – dal tři góly :-) TB) 
Celkově musím říct, že jsme až na rychlost bruslení, přesnost přihrávek a střel a způsob bránění hráli se soupeřem velmi vyrovnanou partii :-).
Pro zajímavost u soupeře všechny góly zařídil útok: Čapka – Kocúr – Kolařík.
(Tož tak pravil Alan.TB)



 

 

 

 

8.1.2015
14. kolo HC Medvědi - HC Rockets 0:4 (0:1, 0:2, 0:1)

 

 

Bodování:

G: -
A: -

 

Sestava: Machálek; Baumgartner-Dobrozemský, Bubrinka-Mareš; Svoboda P.-Pavelka-Vacek, Svoboda M.-Motyka-Robinson

Zákroky gólmanů: Medvědi 19, Rockets 20

Letošní zápasy proti Raketám mě nechávají z reportérského úhlu ve štychu. Opět jsme zůstali na suchu, na cechu ani čárka. Čtvrteční zápas byl přitom mnohem vyrovnanější než ten říjnový, jak o tom svědčí i zákroky brankařů, slušné akce se střídaly na obou stranách, ale přece jen Rockets měli ještě o nějaké dvě-tři nebezpečnější šance navíc, například brejk ve třetí třetině, zakončený střelou vedle. U nás mi utkvěla především akce Alanovy lajny, kterou táhl Lukin a krásně hodil Alanovi na střelu z první a k dorážce se pak dostal i zleva Přema, akorát chybělo to nejdůležitější, gól. Taky se pálilo docela dost z beku, jak Tom, tak Filip měli na naše poměry dost možností...
Každopádně klobouk dolů před gólmanem hostí, díval jsem se schválně do archivu na webu SAHL a i minule nás vychytal ten samý, Marek Štipčák (a podle jeho statistik to asi nebude úplná haluz, nejspíš směřuje k zisku nejlepšího gólmana základní části).
První gól jsme dostali v přesilovce na konci první třetině, Petr šel bručet za něco nepodstatného, ale dlouho se na trestné neohřál, protože prakticky hned z buly, po 3 vteřinách hry, krásnou střelou do pravého horního vinglu uspěl soupeřův útočník.
Druhému gólu hostí předcházel ofsajd, který ale rozhodčí přes skrumáž hráčů nejspíš nemohl vidět, ale jelikož na lavičce sedím přímo v rovině naší obranné modré, bylo jasné že puk jsme při souboji u hrazení dostali asi patnáct čísel z pásma, ale hned vzápětí se tam vrátil a zapomenutý útočník se ho zmocnil a vymyslel gólovou situaci. Těch gólů z ofsajdu jsme letos dostali už tolik, že bych možná od příští sezóny nadhodil angažování dvou rozhodčích, i přes komplikace s tím spojené...
Třetí gól hostí si už moc nepamatuju, byla tam tuším nějaká skrumáž. No a ten čtvrtý jsme dostali zase hlavně díky naší nekoncentrovanosti zbytečně 11 vteřin před koncem zápasu.
O zábavu se ten večer staralo hlavně počasí, pár hodin před začátkem se vinou mrznoucího mrholení proměnily silnice i chodníky v jedno velký kluziště a do haly se dalo dojet prakticky už od auta na bruslích. Kupodivu ale všichni dopravu zvládli a dorazili a dokonce přišli i tři diváci, Mikin a bráchové Libor s Michalem. Akorát jsme nejspíš moc nezaujali, protože v polovině zápasu zase odešli :-)
Takže příští týden nás čeká náročný zápas s Divočáky, kteří sice v posledních třech utkáních v řadě prohráli, ale čekám, že tím spíš nás asi budou chtít smáznout. Nebo třeba zapomněli hrát hokej, to by bylo fajn :-)
Tož tak.



 

 

 

 

17.12.2014
13. kolo HC Morenda - HC Medvědi 6:4 (3:1, 0:2, 3:1)

 

 

Bodování:

G: Baumgartner, Vacek, Trojan, Robinson
A: Vacek 2, Vrba

 

Sestava: Machálek; Baumgartner-Morava, Bubrinka-Robinson; Svoboda Z.-Pavelka-Vacek, Vrba-Bombicz-Trojan

Zákroky gólmanů: Medvědi 32, Morenda 44

Středeční večer na Úvoze svou vyhecovanou atmosférou ani zdaleka nepřipomínal zvykem ordinovanou pohodu blížících se Vánoc. Nastupovali jsme totiž proti Morendě, proti které dva ze tří zápasů provokují na obou stranách testosteronové vlnobití. S nikým jiným v lize nám to tak nejiskří. Loni se například kdosi z Morendy vrhnul na Jardu, letos se zase Mikin vrhnul na Fardu (to nebylo schválně, ta zvukomalebná hříčka!). Na rozdíl od NHL, kde nechali spoluhráči zákrok na Jágra bez odvety, tak Mikin šel srovnat účty za zákrok na Zbyňu (a nejen za to, bylo toho víc, například ošklivé řečičky vůči Lukinovi). Ten zákrok nebyl ale nic prasáckého, to zas ne, žádný zákeřný faul, vlastně asi ani vůbec ne faul, spíš zbytečně vyhecovaný souboj zkraje třetí třetiny při souběžné jízdě, kdy se Zbyňa snažil předbruslit do šance a Farda tam šel do něj ramenem a tělem, Zbyňa to neustál a napálil prudce do zadního mantinelu za brankou Morendy. Třískla tam hlava (to jsem viděl) a kolena (to jsem neviděl, to pak referoval druhý den Zbyňa – kolena jak melouny a nemůže je pokrčit...), Zbyňa se sbíral dosti těžce a pak už do hry nezasáhl. Takže kluci se následně pokočkovali, provinilec byl složen na zem, a do konce zápasu pak už bylo klidněji...
O hodně emocí se tentokrát taky postaral rozhodčí Pepa, který si vysloužil od Morendy hodně křiku hned za první vyloučení (hádejte kdo z Morendy šel bručet :-)?), to jsem ale vůbec neviděl, takže nemůžu sloužit. Pak nám neuznal jasný gól, který byl vidět i z lavičky a pak nám zase coby kompenzaci odpustil Lukinův faul (podražení za brankou) před Wesovým gólem, který nás dostal do vedení – Lukin Wesovi postrčil puk a ten si povyjel zpoza branky a pěknou střelou proměnil. No a pak jsme taky ještě dostali gól po ofsajdovém brejku (zase ty neviditelné lajny).
Charakter zápasu se podobal tomu prvnímu vzájemnému, hodně ofenzivní duel. Morenda byla aktivnější a lepší v první polovině zápasu, pak se to prohodilo a první housle jsme hráli my, Morenda dělala hodně chyb vzadu. Zápas se lámal v náš prospěch v průběhu druhé třetiny, zejména v jejím závěru, kdy byl vyloučený Lukin a Morenda hrála tak lehkomyslně, že nám během tohoto oslabení nabídla hned dva brejky našeho útočníka na osamoceného gólmana. Nejprve jel Kuba a pak tuším Alan. Gólman Morendy oba vychytal a pak ještě zvládl na začátku třetí třetiny trestné střílení za podražení Lukina. V té době bylo skóre srovnané, 3:3. Ve 35. minutě jsme konečně uspěli a šli poprvé a naposledy v zápase do vedení, to byl ten zmíněný Wesův gól. Na tři-tři dával předtím Jarda taky víceméně z nájezdu, který neřešil žádnou technickou finesou, ale parádní bombou do pravého horního růžku. První náš gól snižující na 3:1 dával Tom v první třetině, který střílel od modré a podobně jako u jeho prvního ligového gólu proti Strnadům, tak i tady to někdo z obránců tečoval. Druhý gól dával po samostatném průniku Lukin, snižoval na 3:2 hned po začátku druhé třetiny.
Vývoj skóre na straně Morendy zahrnoval vedení 2:0 hned v prvních 5 minutách zápasu (tohle se nám letos stalo už několikrát) a ještě i vedení 3:1 gólem minutu před koncem první třetiny. No a pak na závěr ve třetí třetině opět otočení celkového skóre ve svůj prospěch, v rozmezí dvou minut dali jinak vynikajícímu Radimovi dva laciné góly, jeden hned z buly a druhý po nahození od modré. Tím to bylo 5:4 a my jsme už do konce zápasu nedokázali ani přes velkou snahu uspět. Poslední gól do naší sítě padl v úplně poslední vteřině, v čase 44:59.
Tuž to bylo drama s Morendou, ve vánoční pauze si dáme jedno šmrdlání a jeden napůl přátelák a v lednu zase pokračuje zbytek ligové sezóny zápasy s těžkými soupeři – Rockets a Divočáci.



 

 

 

 

10.12.2014
12. kolo HC Medvědi - HC Mercedes 1:7 (0:3, 1:2, 0:2)

 

 

Bodování:

G: Vacek
A: Baumgartner

 

Sestava: Machálek; Baumgartner-Bubrinka-Robinson; Mudrák-Bombicz-Vacek, Svoboda P.-Svoboda M.-Motyka

Zákroky gólmanů: Medvědi 26, Mercedes 22

Původně to mělo dopadnout samozřejmě úplně jinak než dalším jednoznačným výpraskem od Mercedesů. My v laufu po minulé výhře nad těžkým soupeřem, Mercedesové v útlumu při disciplinární stopce svého nejlepšího útočníka – tady se dalo trochu snít, ne? Ne. Srážka s realitou začala hned dopoledne, když musel pro nemoc zrušit do beka Roman, takže bylo jasné, že tentokrát budu při absenci dalších beků stahovat dozadu hned dva útočníky. Rezervy se ale našly, zvlášť, když se před obědem ozval Přema, že by mohl konečně letos poprvé dojít. Mikin se opět nabídl dozadu a vypadalo to normálně. Dvacet minut před plánovaným srazem v šatně ale volal Alan, že to z práce nestihne a tím se celá koncepce naší hry rozpadla. Bez ironie. Navíc jsme museli hrát vzadu ve třech a to mé a Wesově (nachlazené) kondici dvakrát nesvědčí, zvlášť když se ukázalo, že Mercedesové nás budou rychlou a agilní hrou honit jako nadmuté kozy :-) Jestliže hostím chyběl Kouřil, tak ho plně zastoupili Zíka (autor prvních dvou gólů), Trunda a Sukup, kteří většinu útočných akcí brali na sebe a rozprostření do všech lajn soupeře nám nedali vydechnout. Hostím také dobře fungovala podpora útoku z obrany a jejich obrana byla důraznější než naše. My jsme si ani nepomohli trojím vyloučením (hlavně ty koncem druhé třetiny dvakrát krátce po sobě), které nás dostaly pokaždé pod tlak a braly síly. Chemie našich útočných řad tentokrát moc nezafungovala (do toho patří taky Freedomovy zábavné konverzačky s rozhodčím, které ho zaměstnávaly málem víc než hra samotná :-)), takže suma sumárum, na prd. O obrazu hry svědčí i rozložení počtu našich střel na bránu soupeře po třetinách: 6-3-13. Až ve třetí třetině jsme začali hrát vepředu trochu aktivněji a začali jsme hlavně střílet. Velkou zásluhu na tom měl Tom, který se po pravé straně pouštěl do mnoha útočných výpadů a jedna jeho akce, při které si s Lukinem krásně vyměnili puk by si byla zasloužila skončit gólem. Nestalo se a tak jediný náš úspěch je Lukinův gól ze začátku druhé třetiny, právě po spolupráci s Tomem. Takže letos tu máme opět soupeře, který si nás dvakrát bez potíží vysrknul jak ústřici. Roli Fofáků přebrali Mercedesové, akorát naštětí ty góly nelezou přes desítku. Za což musím jednoznačně poděkovat v tomto zápase Radimovi, protože těch nebezpečných šancí, co soupeři měli bylo víc než dost a Radim musel v brance kmitat jako zamlada :-) Tož tak, poslední zápas před vánoční pauzou hrajeme příští týden s Morendou.
Tož tak.


 

 

 

 

2.12.2014
11. kolo HC Black Bears - HC Medvědi 3:4 (2:1, 0:2, 1:1)

 

 

Bodování:

G: Vacek 2, Pavelka, Bubrinka
A: Pavelka 2, Vacek, Svoboda Z.

 

Sestava: Sedlák; Bubrinka-Svoboda M., Hájek-Dobrozemský; Svoboda Z.-Pavelka-Vacek, Vrba-Motyka-Trojan

Zákroky gólmanů: Medvědi 28, Blackové 18

Tu ránu z toho, jak nám spadl kámen z medvědího srdce museli slyšet určitě i borci daleko na jihu v Břeclavi... Ve dvanáctém vzájemném soutěžním zápase jsme konečně porazili Black Bears a můžeme si tedy úspěšně odškrtnout jedno malé traumátko. (Kruci, teď nebudu mít pro příště už co omílat!). Nebyla to krasojízda ale taky ani žádná totální haluz, spíš trochu klopýtavá a úzká horská stezka, kde bylo nutné hrát soustředěně každou minutu, dávat pozor na každý krok, vyhýbat se poletujícím balvanům v podobě výpadů šikovných bruslařů a techniků soupeře, vymanit se ze sevření nenadále se zjevivšího yettiho (plné dvě minuty pod velkým tlakem tuším ve druhé třetině) a trpělivě se probojovávat na kýžený vrchol jako banda šerpů, podporujících tradičně vynikajícího lídra Lukina. Hora nám to trochu usnadnila tím, že u Blacků chyběli například Kozárek či Prochy, takže byl tak třetí stupeň lavinového nebezpečí, ale i tak byla kvalita soupeře jasná.
Sestava na duel se rodila dosti komplikovaně jak díky počasí (např. Mikinova dlouhá cesta Vysočinou, která ho z účasti vyloučila, nejistota ze sloty v Romanově bydlišti, kterou naštěstí stačilo projet), tak i díky marodce (TomB) a faktorům vyšší moci (např. komunikační nedorozumění s Muertasem, narozeniny Wesovy ženy, seminář mojí ženy, Filipova práce apod.), z nichž některé dopadly dobře a některé ne. Naštěstí pro změnu mohli jít dva sváteční letošní hráči, Jarda s Kubou, kteří hutně podpořili naši palebnou a herní sílu, jinak bychom to poskládali jen tak tak.
Kromě toho chybělo mnoho beků, takže jsme opět řešili, na koho to slovo padne. Padlo na Freedoma a bylo to dobře (další detaily na fóru). A do branky poprvé v sezóně došel Michal, který loni vypomáhal vydatně a úspěšně při Radimových absencích a letos překonával zdravotní trable a potvrdil, že gólmani rozhodně nejsou medvědovskou slabinou a možná přinesl i tu potřebnou dávku štěstí, která nám s tímhle soupeřem chyběla.
Průběh zápasu nemám ve chvíli, kdy tohle píšu před sebou, nenechal jsem si poslat kopii zápisu a na webu ligy to ještě není, takže třetiny a další podrobnosti ještě případně doplním. Každopádně jsme nejprve tekli 2:0, ale dokázali náskok Blacků stáhnout a myslím že i utéct až na 4:2.
První náš gól vstřelil Alan ze závaru za brankou soupeře, kde bojovali Zbyňa s Lukinem a postupně byli zablokováni obránci, ale Alan si volný puk vyškrábl, povyjel si před branku a do levého horního vinglu vsítil.
Vyrovnávací gól jsme spáchali pravděpodobně v oslabení. Nevím, jak k tomu ani došlo, ale tuším Zbyňa s pukem kouzlil u levého mantinelu v útočné třetině a posunul na dojíždějícího Alana. V tu chvíli jsem si já uvědomil, že jsem naprosto volný někde na útočné modré a široko daleko žádný černý medvěd, tak jsem dojel přímo před branku a řval na Alana, aby si mě všimnul. Všimnul a nádherně mi to hodil, takže mně stačilo jen usměrnit puk z první za gólmanovy záda. (Druhý takový lahůdkový puk od Alana jsem později bohužel ve vyložené šanci minul).
Gól, který nás poslal do vedení a gól číslo čtyři byly trochu podobné. U trojky Zbyňa na naší obranné modré opět zapracoval (velice užitečné chvilky měl, ten Zbyňa, že?), nadzvedl v souboji útočícímu obránci hokejku a tím umožnil Lukinovi sebrat puk a jít do brejku. Bek se ale nedal lacino a unikajícího Lukina dobře stíhal, takže se mu nepovedlo ani ujet, ani přetlačit na osu. Tak to Lukin mezi kruhy švihem poslal do protilehlého horního růžku branky a trefil to parádně, gólman jen máchnul naprázdno lapačkou...
Závěrečnou gólovou akci jednoznačně zařídil svou jedinečnou přihrávkou Alan. Dokonale a na milimetr přesně našel Lukina mezi kruhy ..... (wait for it).... v našem obranném pásmu, kdy Lukinovi pak nezbylo už nic jiného, než projet parádním slalomem středem celého hřiště do tří statujících protihráčů, vyhnout se i poslednímu bekovi, zakvedlat před brankářem a backhandovým blafákem po ledě vsítit (kapku mu asi pomohl gólman svou pomalejší reakcí a taky tyčka, která nasměrovala puk správným směrem). Jak jsme s Alanem konstatovali, bylo to od Alana prostě dokonalé :-)
Na závěr hráli Blackové power-play, při které se třikrát vhazovalo v našem obranném pásmu, třikrát se na buly postavil Jarda a třikrát ho poslal ihned na opačnou stranu kluziště. Dle rozhodčího takto z buly není icing, tak jsme ušetřili spoustu vteřin a power-play domácích přežili bez většího závaru, naopak tam Jarda mohl zase skórovat, podobně jako při zápase se Sputniky. A vůbec, těch power-play je letos při našich zápasech nějak moc, většinou tedy proti nám (napočítal jsem 4x) a jednou my proti Morendě.
Tenhle zápas nás poslal dokonce na průběžnou pátou příčku ligové tabulky a to je v posledních třech letech nevídáno neslýcháno, tak doufám, že se nám z té výšky nezatočí hlava...
Tož tak.


 

 

 

 

26.11.2014
10. kolo HC Medvědi - HC Strnados 6:5 (2:1, 3:0, 1:4)

 

 

Bodování:

G: Vacek 3, Svoboda Z., Mudrák, Baumgartner
A: Mudrák 2, Pavelka, Vacek, Svoboda M.

 

Sestava: Machálek; Bubrinka-Morava, Baumgartner-Bombicz; Mudrák-Pavelka-Vacek, Svoboda Z.-Svoboda M.-Fuchs

Zákroky gólmanů: Medvědi 30, Strnados 28

Do druhé půlky letošního ligového ročníku jsme vstoupili stejně jako do té první, výhrou v Rosicích proti Strnadům. Tím jsme naplnili standard čtyř výher za rok z posledních dvou let a dál už můžeme jen a jen překvapovat :-)
Sestava se tentokrát nerodila moc lehce, zase jednou chyběli beci a tak jsme špekulovali nad tím, kdo by mohl bránit, až jsme vyšpekulovali naprosto nečekanou variantu: dozadu šel Mikin. Nejsem si jistý, jestli se to někdy v historii klubu v ligovém zápase stalo, ale každopádně zápas ve dvojici s Tomem odbránil výborně a dočkal se i dvou nedobrovolných výletů k ledu, což je při jeho stabilitě bodík pro Strnady...
Náš nástup na led poznamenalo tentokrát zpoždění valné části mančaftu včetně gólmana, které se podle všech indicií událo kvůli Alanovi a jeho pravé důvody neodhalil ani všestranný křížový výslech, do kterého se zapojil každý kdo měl hubu a svoji teorii. Alan ale mlžil a zatloukal, kličkoval a odvolával a především měnil výpovědi, tak, že nejspíš už ani sám pořádně neví, co vlastně odpoledne dělal.
A Freedom si zase jednou přivedl početný dav příznivců, kteří svou mlčenlivostí vytvořili v hale tu pravou předvánoční atmosféru tichého rozjímání :-).
Zápas byl v první třetině vyrovnaný, tam kde Alanova lajna soupeře tlačila, tak se Freedomova dostávala pod tlak a takhle se nám to hezky střídalo. Ve druhé třetině jsme byli už jasně lepší a do tlaku se dostávali i freedomovci, jen to chvíli trvalo, než jsme se chytili gólově, ale zato pořádně. Odskočili jsme až na 5:1 a vypadalo to růžově. Ve třetí třetině jsme ještě prvních deset minut hráli celkem v klidu a bez komplikací, a když domácí snížili ve 35. minutě na 5:2, tak Ríša jr. ve 41. minutě konečně pořádně vystřelil a hned z toho byl gól na 6:2 - vyvezl si puk zpoza branky, prokličkoval až k levému kruhu a nádherně se trefil (Ale ty šmudly, co předváděl předtím asi v pěti předchozích pokusech, to bylo zoufalý!). Jenže pak v čase 41:09 začalo rodeo domácích – v rozmezí necelých tří minut dali tři góly, pustili se hlavně do samostatných průniků, což možná měli hrát dříve, protože pokusy o kombinaci jsme pokryli, ale i Strnadi ukázali, že když naberou rychlost, dovedou se šikovně protáhnout až k Radimovi (který byl pak oprávněně dosti rozzlobený, abych udržel úroveň tohoto textu v publikovatelné rovině). V závěru odvolali brankáře, ale do vyložené šance se nedostali, naopak dvakrát směřoval puk k jejich prázdné brance a jednou jen výjimečná bojovnost a obětavost beka zabránila Lukinovi přidat definitivní pojistku.
No a gólový průběh zápasu:
Na první gól Strnadů ze 6. minuty odpověděl v podstatě hned z dalšího protiútoku TomB, který ze své pozice na pravém beku dostal od Lukina puk a vystřihnul pěknýho golfáka. Asi by to šlo nad, ale objevila se tam nějaká tečující hokejka a lehce sklepla dráhu puku, takže ten zapadl do sítě. Ta hokejka nejspíš patřila některému ze soupeřů, protože v šatně se k tomu nikdo z nás nehlásil (a že jinak byla o asistence sháňka, že, Ríšo?).
Ke konci první třetiny jsme pak zvýšili gólem v přesilovce, který dával Lukin po Alanově nahrávce za branku. Lukin si povyjel ke kruhům a vystřelil a opět někdo z obránců zasáhl a přizvedl tečí puk nad připravený beton gólmana. 2:1, gól v přesilovce, začínáme se rozjíždět, paráda.
Ve druhé třetině ve 26. minutě završil Zbyňa velký tlak, který si jejich lajna s Freedomem a Luďou vytvořila a jak si na sebe nadsadil „Uplatnil jsem svoje kila a dravost pitbula a zametl to tam po medvědovsku. Skvělou práci jsme jako vždy odvedli v celé lajně. Bojovnost nám nechyběla a když Freedom servíroval před branku ucítil jsem šanci. Luďa celé akci kryl záda a obránci tvrdili muziku a hlídali brejky na modré čáře. Prostě souhra jak má být a jen škoda, že nám tam toho nepadlo víc. Jak já (krásná klička gólmanovi po Freedomové nahrávce, ale střela bekhendem byla zoufalá) tak i Freedom (skvěle pozičně a sám před bránou s pukem na hokejce, jen  umístit) jsme se ocitali v šancích, Luďovi jsme též servírovali puky na střelbu ale víc se nám nepodařilo.“
Pak se dvakrát po sobě prosadil nezastavitelný Lukin, poprvé hned 30 vteřin po Zbyňově gólu. Ríša mu prostrčil puk přes beka na modré a Lukin valil 1 na 1, kde si pohrál se svou rychlostí (brzda-plyn), oběma stranama hokejky (forehand-backhand) a nakonec to napálil gólmanovi k pravé tyčce. 4:1. V numericky zábavném čase 29:39 pak dával už na 5:1. Ríša při výpadu 2 na 2 provedl cosi nejasného s pukem, co vyústilo v to, že jeho obránce srazil puk Lukinovi přímo do jízdy, Lukinův obránce nevěděl čí je, což Lukin dobře věděl, puk si sezobnul a blafákem do bekhendu završil úspěšnou třetinu. 5:1.
No a zbytek už jsem víceméně popsal.


 

 

 

 

20.11.2014
9. kolo HC Medvědi - HC Stillus 2:8 (1:2, 1:2, 0:4)

 

 

Bodování:

G: Vacek 2
A: Pavelka

 

Sestava: Machálek; Bubrinka-Dobrozemský, Baumgartner-Hájek; Mudrák-Pavelka-Vacek, Svoboda M.-Bombicz-Robinson

Zákroky gólmanů: Medvědi 29, Stillus 17

Po dvou úspěšných výhrách a jedné solidní prohře ve třech předchozích ligových kolech tentokrát zamířil na závěr podzimní poloviny soutěže do Brna náš „remizový“ soupeř, Stillus. Předpokládal jsem, že by mohlo být v těsné společné šatně na Úvoze volněji, nás mělo být deset a říkal jsem si, že ani soupeř se určitě nepohrne do Brna v bůhvíjakých hordách, ale chyba lávky, natěšených stillusáků dorazilo 13+1, což bylo nejspíš překvapení i pro ně samotné, jestli jsem to pochopil dobře...
A když budu pokračovat v nevyšlých předpokladech, tak toho bude trochu víc. V předchozích dvou sezónách jsme ze čtyř zápasů s břeclavskými Oranjes tři remizovali a jeden prohráli 5:3. Takže jsem si tak nějak říkal, že by mohlo opět jít o zápas podobný těm předchozím, ale chyba nikoli lávky, alébrž mostu. Stillus přijel vyzbrojený několika šikovnými a rychlými hráči, včetně nám dobře známého Luby Weidlicha přestoupivšího z pauzírujícího Nejdku. Skvěle zahrála hlavně jejich první lajna, podporovaná zezadu z beku zejména čtyřiačtyřicítkou, jehož klička do středu hřiště při samostatném průniku několikrát zamotala hlavu tuším hlavně Romanovi :-) Několikrát nás v průběhu zápasu nepěkně sevřeli a proháněli v našem obranném pásmu a Radim se oproti minulému zápasu musel pořádně ohánět. My jsme drželi krok nejvíc asi v první třetině, ale opět tam bylo pár neproměněných šancí, které by možná mohly zápas směřovat jinak. Ale tentokrát nemůžu kafemlejnkovat svou ohranou písničku o šancích, soupeř byl prostě o potřebný kus lepší.
Náznak, že to asi nepůjde úplně hladce, se objevil hned po 12 vteřinách hry, kdy po našem (jako vždy) prohraném úvodním buly stillusácký bek poslal krásnou nahrávku do jízdy spoluhráči v útoku, kterého jsem měl hlídat já, ale strašně jsem zaspal, takže se kolem mě přehnal jako vítr a nedal Radimovi šanci. Hmm, nic moc úvod.
Další gól jsme dostali v 11. minutě, ale padl z úniku po ukrutném ofsajdu, který rozhodčí bohužel neviděl, protože byl pořád ještě v obranné třetině Stillusu (jak je vidno, zase jsme tam nejspíš prodrbali vhazování). Fakt ale taky je, že lajny na Úvoze nepatří mezi nejzřetelnější, směle se můžou rovnat těm z Krasohaly... Stillus každopádně vedl 2:0.
Pak naštěstí snížil Lukin po hezké akci celé lajny o necelou minutu později. Nejprve Ríša jr. zabojoval u mantinelu a puk se posunul na Alana, který našel rozjetého Lukina a ten nekompromisně zavěsil pod víko. Nadějných 2:1.
Pak se hrálo 15 minut bez branek, ale to je taky opět zásluha rozhodčího, protože Stillus puk dopravil hned dvakrát do naší sítě, góly ale nebyly uznané, jeden pro hráče v brankovišti, což bylo asi správné a druhý pro kopnutí puku, ale tam to nejspíš správné nebylo, záměrný pohyb nohou tam asi u hráče Stillusu nebyl. Každopádně jsme se zarozčilovali s rozhodčím hezky pěkně oba týmy :-)
Náš srovnávací gól dal opět Lukin (kdo taky letos jiný, že? Střelecká propast mezi ním a zbytkem týmu začíná být varující a současně příznačná), tentokrát po samostatném průjezdu celým hřištěm až z hloubi našeho obranného pásma a opět krásným švihem nahoru do růžku branky hostí.
To bylo z naší strany gólově všechno. Jak jsem psal v avizu, srovnání přišlo necelé tři minuty před koncem druhé třetiny. Bohužel jsme nadějný stav do konce třetiny nedokázali udržet s dostali jsme ještě dva góly.
Třetí třetina tím byla už hodně ovlivněna, dostali jsme se do křeče a mohli jen sčítat góly v naší síti (dva z nich jsem přímo zavinil já, zvlášť ten poslední byl naprosto zadarmo). A Alan demonstroval střeleckou bídu, když z naprosto jasné pozice bekhendem trefil místo odkryté branky tyčku a z ní to šlo po čáře za zády gólmana z druhé strany ven...
Tím se uzavřela první půlka ligy a jako obvykle jsme předposlední. Letos jsme zatím výrazně zlepšili obranu, podobný počet obdržených gólů jako my má polovina mužstev, ale naprostá tragédie je počet vstřelených branek, dvacet je suverénně nejmíň.
Tak uvidíme, jak to bude vypadat ve zbytku sezóny, začínáme opět se Strnady příští týden.



 

 

 

 

12.11.2014
8. kolo HC Sputnik - HC Medvědi 2:4 (0:1, 1:2, 1:1)

 

 

Bodování:

G: Pavelka, Vacek 2, Trojan
A: Baumgartner, Vacek, Machálek

 

Sestava: Machálek; Bubrinka-Trojan, Baumgartner-Robinson; Mudrák-Pavelka-Vacek, Svoboda M.-Bombicz-Motyka

Zákroky gólmanů: Medvědi 18, Sputnik 23

Druhý vítězný zápas po sobě! Výhra až nečekaně snadná, na to kde se letos Sputnici v tabulce pohybují. I když jak jsem psal v avizu, tak gólově to bylo o prsa, ale je to jen a jen naše střelecká chyba, šancí bylo opět dost a dost. Těsné vedení jsme udržovali celý zápas, trochu víc do hry jsme domácí pustili jen v krátké pasáži ve třetí třetině, kde nás zato musel pořádně podržet Radim.
Na Úvoze nám tentokrát na moji opakovanou žádost konečně trochu přisvítili a v hale se objevilo i pár diváků, mezi nimi i Luboš, náš bývalý bek a otec Ríši jr., který přišel přísným okem zhodnotit působení svého synátora a konstatovat, že teď už může dělat tak akorát šoféra (což je rozhodně škoda). Luboš viděl Ríšovu agilní hru plnou aktivity a pohybu, které jak jsem psal v avizu hodně schází klid a přesnost v zakončení. Ale zdá se, že souhra s Lukinem a Alanem docela klape…
První gól jsme dávali v 9. minutě, střílel Alan. Lukin měl puk za brankou a viděl najíždějícího Alana a naštěstí mu dal puk na brusle, jak Alan komentoval. Kdyby to dostal ideálně na hokejku, octl by se v naprosto jasné šanci a to by dopadlo blbě. Takhle musel puk zpracovávat, tím se dostal do velkého úhlu a musel uklohnit šmudlu s přispěním gólmana domácích, který si puk srazil do branky… Sputnici srovnali na 1:1 chvilku po začátku druhé třetiny a nejspíš to byla teč o brusli některého z našich obránců.
Druhý náš gól na 2:1 byl ale vlastně taky šťastný, Lukin ho dával sám – vybojoval puk a zastavil si na modré a hledal někoho, komu by přihrál. Když nemohl nikoho najít, tak to jen tak nahodil na branku. Střela by asi šla nahoru, ale gólman Sputniku nejspíš začaroval lapačkou a stečoval ten puk do branky. Třetí gól padl o minutu a půl později, v závěru třetí třetiny a dával ho opět Lukin, kdy TomB prohodil puk z obrany tak dobře, že jsme se dostali do brejku 2 až 3 na jednoho. Bek Sputniků hlídal přihrávku, tak Lukinovi nezbylo, než to napálit pod víko.
Pak taky dával gól Freedom, ale ten nebyl uznaný, protože rozhodčí stál v zákrytu za gólmanem a situaci neviděl a pískl zlomek vteřiny předtím, než Freedom dorval puk jasně do sítě.
Ve třetí třetině už po odeznění naší slabší chvilky domácí ještě snížili, minutu a čtyřicet před koncem. Vycítili šanci a vrhli se ještě do power-play, které ale dokázal patnáct vteřin před koncem využít Jarda (který dorazil letos poprvé), který po Radimově zákroku sebral v naší třetině puk a projel až těsně za útočnou modrou a odtud dopravil puk do prázdné branky. 4:2 a hotovo a Radim má opět zase bodík za asistenci...
A na závěr tu máme malou bitku, do které se pustil Mikin s Michalem Šestákem ze Sputniku, která chvilku vypadala trochu vyhroceně, ale naštěstí se nijak nerozjela a za kterou (jenom) Mikin vyfasoval menší trest. A Freedom si pak stěžoval, že ho už podruhé ten večer okradli o gól, poněvadž se tam octl volný na puku s prázdnou brankou před sebou :-).
Příště můžeme taky zkusit vyhrát, máme Stillus, ale jak psal Radim na fóru, abychom to s těma vítězstvíma nepřepálili...



 

 

 

 

3.11.2014
7. kolo HC Zaječí - HC Medvědi 2:3 (2:1, 0:2, 0:0)

 

 

Bodování:

G: Pavelka, Bombicz, Vacek
A: Baumgartner 2, Bubrinka

 

Sestava: Machálek; Bubrinka-Robinson, Baumgartner-Hájek; Mudrák-Pavelka-Vacek, Svoboda M.-Bombicz-Morávek

Zákroky gólmanů: Medvědi 17, Zaječí 23

Podruhé během čtyř dnů jsme pozdě večer naskákali do aut a vyrazili po poopravené dálnici směr Břeclav. Akorát na srazu panovalo chvilku mírné napětí, jestli se dostaví i sokolnický autobus, ale pánové se pohodlně vešli do akademické čtvrthodinky a tak jsme zanedlouho v šatně doplnili Romana, který značně osamoceně už v kompletní výzbroji čekal, jestli se ráčíme objevit...
A když pak ještě dorazil po vlastní ose Ricci, byli jsme nachystaní poprat se o další ligovou výhru v souboji posledního a předposledního, přičemž my jsme byli jako obvykle a tradičně ti předposlední :-) Zaječí letos postrádá tahouna Havelku a na jejich výsledcích je to znát. V kabině domácích jsme se přivítali taky s Tondou Witošem, který společně s Romanem už dva roky dojíždí na naše letní ledy a sehrál s námi množství přáteláků a je to rychlý bruslař a schopný střelec. V zápase jsme se my dva často potkávali na ledě a naštěstí to vyznělo tentokrát líp pro mě...
Začátek zápasu nám jako poněkolikáté letos utekl, zase jsme dostali góly relativně brzy, v 5. a 8. minutě nám Zaječí odskočilo na 2:0. Tentokrát tím ale gólové úspěchy soupeře skončily, nerozjelo se to tak moc, jako proti Rockets či Divočákům, naopak, začali jsme přebírat iniciativu a mít herně navrch a zápas zvrátit v náš prospěch. Tentokrát nám k tomu také pomohlo docela dost přesilovek, rozhodčí vyloučil celkem 5 hráčů domácích, hlavně ve třetí třetině.
Snížit se povedlo už ve 13. minutě první třetiny a to hlavně zásluhou TomaB (pozn. aut.: ne to, nejsem já, já jsem v těchto textech „já“...), který potáhl puk a vymyslel krásnou přihrávku na úplně volného Alana, který nezaváhal a prostřelil gólmana domácích. TomB si podobnou akci, zakončenou výbornou přihrávkou, zopakoval ještě jednou ve 24. minutě, tentokrát se zakončujícím Lukinem. Mezitím se trefil ještě ve 20. minutě Mikin a to zase byla ukázková práce jeho typu. Freedom u pravého mantinelu v útočném pásmu čaroval s pukem, všiml si, že jsem volný a přistrčil mi ho a já jsem ho hned nahazoval po ledě směrem na branku, kde úřadoval Mikin, puk si stáhl, kmitnul rukama a poslal ho do sítě.
Tyhle tři góly nás poslaly do vedení, které jsme si bývali měli pojistit nějakým dalším gólem, zvlášť, když možnosti byly, ale nestalo se a tak jsme museli až do konce makat naplno a hlídat, aby soupeř nesrovnal. Zaječí hrálo krátce i power-play, ale ta vyzněla tuším do ztracena.
Takže takhle jsme urvali naši další letošní výhru a ve zbytku první poloviny ligy nás čekají dva soupeři, kde by se snad dalo taky něco uhrát, Sputnik a Stillus. Tak uvidíme.



 

 

 

 

30.10.2014
6. kolo HC Divočáci - HC Medvědi 7:3 (4:0, 0:1, 3:2)

 

 

Bodování:

G: Pavelka, Vacek, Mudrák
A: Robinson, Vacek, Morávek

 

Sestava: Machálek; Bubrinka-Hájek, Morava-Mareš; Svoboda Z.-Bombicz-Vacek, Mudrák-Svoboda M.-Pavelka, Morávek-Robinson

Zákroky gólmanů: Medvědi 21, Divočáci 18

Na jaře jsem tu vypisoval, jak se loučíme s jihem, uběhlo pár měsíců a ejhle, zase jsme stáli na tvrdém a hladkém břeclavském ledě, navíc perfektně osvětleném (například s tmou na Úvoze, která vládne nad skoro polovinou hřiště se to nedalo srovnat), nachystaní na čočkovou s párkem od Divočáků. Před zápasem jsem se v šatně zase jednou pouštěl do taktických pokynů typu budeme hrát striktní beton a na brejky a jako obvykle to vyústilo v rychlé vystřízlivění a základy debaklu. I když asi to nebylo dáno tím, že bychom hráli nějak strašně nezodpovědně nebo nebyli schopní tu taktiku držet, spíš nás Divočáci přejeli větší šikovností a rychlostí a hokejovou vyspělostí nebo jsme dělali drobné chybky - hlavně v rozehrávce; kdo z beků si nedal jednu křižnou zachycenou, jako by nebyl :-). Prvních pět a půl minuty bylo drtivých, v čase 5:28 jsme tekli už 3:0. Ještě jeden gól pak přidali domácí ve 12. minutě. Účet první třetiny 4:0, deja vu z minulého zápasu s Rockets, které ale koneckonců platilo v dobrém i ve zbytku zápasu.
Ve druhé třetině naše zlepšení (a samozřejmě polevení Divočáků), ve třetí třetině dokonce i slušné závary, které režírovali hlavně Ríša jr. s Lukinem, podporovaní na centru Freedomem (nečekaně je spolu svedla hra na 8 útočníků a šlo jim to fakt pěkně). V první pauze jsem vyhlásil změnu cíle, ať nám dají kolik gólů chtějí, hlavně ať konečně skórujeme my... A euforie z odpadnutí všeobecné odpovědnosti za mírný výsledek přinesla hned tři góly :-). První v 18. minutě a další dva pak v rozmezí minuty pět minut před koncem zápasu. Nejdřív se trefil Alan, zkraje druhé třetiny a bylo to hned po buly, které vyhrál Wes. Alan se dostal k puku a vystřelil, první střelu gólman kryl, ale na backhandovou dorážku byl už krátký... Pak se trefil i Lukin a nakonec Ríša jr. při jednom z výše zmiňovaných závarů, kdy dorážel puk do pravého horního rohu branky domácích. Divočáci pak přidali ještě další tři góly ve třetí třetině, hattrickem se blýsknul L. Kocúr.
Takže přesto i proto po zápase panovala tentokrát v šatně hodně dobrá nálada, málem to vypadalo, že jsme zápas vyhráli my a ne soupeř...
Vtipné historky byly, např. při vylučování Mikina a jeho bříška u mantinelu a vyloučení domácích po úhledném složení Ríšy jr., ale nepodařilo se mi je dobře uchopit, tak třeba se někdo hecne na fóru...
A hned za pár dní jedeme znovu na jih na Zaječí.



 

 

 

 

23.10.2014
5. kolo HC Rockets - HC Medvědi 8:0 (5:0, 0:0, 3:0)

 

 

Bodování:

G: -
A: -

 

Sestava: Machálek; Bubrinka-Mareš, Baumgartner-Dobrozemský; Svoboda Z.-Bombicz-Morávek, Svoboda M.-Pavelka-Robinson

Zákroky gólmanů: Medvědi 29, Rockets 21

Trvalo mi dlouho, než jsem se k tomuhle zápisu dostal a to hlavně proto, že není moc o čem psát. Na rozdíl od minulého zápasu se tentokrát ani neděly žádné veselé historky (i když, Mikin si trochu zaperlil s čárkami, ale to je nepublikovatelné) a průběh zápasu byl poměrně jednotvárný: Gól soupeře, my nic, gól soupeře, my nic a tak dále ad nauseam ke konečnému počtu osmi kousků v naší síti a žádného v síti domácích. Rockets si vítězství zasloužili, my jsme byli opravdu nebezpeční pouze v průběhu druhé třetiny, ale rozhodně nemůžu psát o tom, kolik vyložených šancí jsme nedali, protože tentokrát to tak nebylo. Střelecký průser pokračuje a to hrajeme za pár dní další kolo s Divočáky, kteří od doby co začali hrávat dominují a mají jednoho z nejlepších gólmanů ligy...
Rockets nás vyřídili už v první třetině, góly jim padaly spíše z nenápadných akcí, nic spektakulárního a většinou je střílel nedůsledně obsazený či volný hráč. Postupně přidávali jeden za druhým, až jich naskákalo do naší sítě hned pět a nebylo moc co dál hrát. Jediný pozitivum, aspoň letos nijak zásadně nekazíme třetí třetiny. Vystačíme si s první :-)))
Tož tak, dál uvidíme ve čtvrtek.



 

 

 

 

16.10.2014
4. kolo HC Medvědi - HC Morenda 0:1 (0:0, 0:0, 0:1)

 

 

Bodování:

G: -
A: -

 

Sestava: Machálek; Bubrinka-Dobrozemský, Baumgartner-Hájek; Svoboda Z.-Bombicz-Vacek, Svoboda M.-Pavelka-Morávek, Mudrák-Robinson-Motyka

Zákroky gólmanů: Medvědi 39, Morenda 41

Tohle byl zápas tolika aspektů, že ani nevím, co z toho pořádně vypíchnout. Tak to vezmu popořadě: tři lajny, myš v kabině, Freedomova groteska, spousty šancí na obou stranách, výborní gólmani, dlouhou dobu šul nul, zlomový gól, power-play a pak zklamání. A něco z toho si s dovolením rozebereme trochu blíž.
O bezprostřední oživení předzápasové nálady se v šatně tentokrát postaral nečekaný návštěvník. Ti, kdo zabrowsili na naše fórum už tuší, ti kdo byli u toho, vědí. Na Radimově výzbroji napůl vybalené z kabele se prostě zčistajasna objevila úplně normální myš, jenom lehce dezorientovaná (nejspíš z té netušené nálože dalších hutných vůní, které se kolem ní rozprostřely a které taková průměrná myš na poli nebo na zahradě nemůže v životě potkat), rychle se ale vzpamatovala a začala dělat to, co myši obvykle v takové situaci dělají – zdrhat. Oběhla nejspíš postupně všechny kabele v šatně, ale kde nakonec skončila, není doposud známo. Ze záplavy vtipných hlášek, které to ve společné úvozské kabině spustilo, mě nejvíc pobavila ta, že děcka teď doma brečí, kam se jim ztratil domácí mazlíček...
A aby té srandy pro ten večer nebylo málo, tak se přidal i Freedom. Část týmu už postává na lavičce a sleduje dojíždějící rolbu, když od šatny přichází Freedom a rázně a energicky naskakuje na led, aby k nám dojel. Akorát asi nějak špatně nabrousil nebo co, protože sebou říznul ihned po prvním kontaktu s ledovou plochou a aby nekazil přihlížejícím zábavu, švihl sebou vzápětí podruhé, když se snažil zvednout, Chaplin by se nemusel stydět. Když pak nevěřícně hledal příčinu svého komediálního výstupu a zkouknul brusle, zjistil, že si na jedné zapomněl sundat kryt...
Tím se legrace vyčerpala, ještě jsme si chvilku počkali na opožděného rozhodčího a šlo se na to. S Morendou obvykle hráváme buďto gólově jasně pro nás, nebo gólově jasně pro ně, viz třeba loni. Letos je morenďácký tým trochu jiný, některá známá jména chyběla a některá neznámá se objevila, tak jsem byl zvědavý, co to bude znamenat. A hrál se velmi útočný a neobvyklý zápas se spoustou šancí na obou stranách, ale s naprostým minimem gólů a to kupodivu i v naší síti (tedy ne kupodivu, díky Radimovi). Nepamatuju náš zápas, kdy bychom do 40. minuty hráli 0:0. A jak jsem psal v avizu, může za to naše střelecká impotence, protože do velmi dobré šance se fakt dostal z útočníků prakticky každý, ale střely, které měly razancí protrhnout gólmanovu lapačku i se sítí v brance v našem podání vypadají někdy jako když letí notně přežraný a nočním řáděním zpitomělý pštros, než si uvědomí, že vlastně lítat neumí... Ale abych nekecal, gólman Morendy na tom má taky svůj podíl.
Zlomový gól padl až v čase 40:07 a základem byla nejspíš týmová chybka při přebírání hráčů ve středním pásmu, která vyústila v to, že nakonec jeli na Radima dva útočníci Morendy a dokázali si nahrát a po ledě ho prostřelit. Depka...
Každopádně jsme to úplně nevzdali, v dalších minutách byly ještě další šance a taky nakonec asi 1,5 minuty před koncem jsme po drobném zmatku daném mými slabými koučinkovými schopnostmi sáhli k power-play. V té jsme samozřejmě mohli asi dvakrát dostat do prázdné brány, ale taky jsme mohli klidně vyrovnat, ještě třeba sedm vteřin před koncem tam byla velmi slušná šance... Nula na našem kontě se ale nezměnila a tak jsme duel s Morendou projeli fotbalovým výsledkem 0:1. A po slibném začátku jsme se zase propadli na naše oblíbené předposlední místo :-)
Tož tak. Jo, a konečně došel Ricci a zahrál výborně.




 

 

 

 

8.10.2014
3. kolo HC Mercedes - HC Medvědi 9:2 (3:0, 4:1, 2:1)

 

 

Bodování:

G: Pavelka, Motyka
A: Svoboda M.

 

Sestava: Machálek; Bubrinka-Mareš, Baumgartner-Hájek; Svoboda Z.-Pavelka-Vacek, Robinson-Svoboda M.-Motyka

Zákroky gólmanů: Medvědi 22, Mercedes 30

Tak jsme se všichni zase dočkali, ve třetím zápase to přišlo - gólová nadílka v naší síti, ale tentokrát se soupeřem, u kterého to nebývá zvykem. Průběh taky nebyl tak jednoznačný jako výsledek, časomíra dokonce napočítala víc zákroků domácího gólmana. Akorát nedá moc práce dopočítat, že ten rozdíl bohužel tvoří ty akce, které skončily gólem v naší síti :-) , ale holt jednak selhala naše produktivita vepředu, druhak jsme jim třeba hned dva góly darovali de facto sami a za třetí, jak jsem psal v avizu, Mercedesům zahrál výtečně L. Kouřil.
Tentokrát nebyl žádný problém se sestavou, Wes dokonce mohl zase zpátky dopředu, zato jsme se během odpoledne zapojili ve třech týmových vedoucích + delegáta Pepy D. do akce „Ulovte nám rozhodčího“, kde měl nejlepší mušku mercedesák Standa a skolil docela statný kus, který utkání odřídil bez zádrhelů.
S oblibou se ve svých popisech držím gólů, tak tady to je: První darovaný gól jsme si skutečně dali úplně bez přispění domácích a byl to tuším hned ten první v zápase. Radim měl po běžném zákroku puk pod lapačkou a TomB to ještě jistil tak nešťastně, že puk pomalinku nakonec došoural za brankovou čáru... A druhý darovaný gól byl kvůli symetrii ten poslední: Radim měl po pohodovém zákroku puk v lapačce, ale ten mu vypadl. Chvíli to vypadalo, že chtěl Radim rozehrávat, ale jak posléze říkal, nechtěl :-) a všiml si toho u tyčky statující útočník Mercedesů a puk uklidil do sítě, rozhodčí už už měl píšťalku v puse, že pískne přerušení... Další góly jsme dostali z únikových situací, kdy se puk dostal na zapomenutého bukaře a ty ostatní si už nepamatuju, kromě jednoho pár vteřin před koncem přesilovky domácích, kdy jsem zrovna bručel za hákování.
Našich gólů bylo jako šafránu, ten první z trestného střílení; Alanův nájezd vyšel moc pěkně, byl to povedený gól. Akorát jsme si nebyli v šatně nikdo moc jistí, za co ten nájezd rozhodčí vlastně nařídil. Nejčastější spekulace byla nějaké zalehnutí puku v brankovišti...
Druhý gól dával Muertas, když mu puk přihrál do volného prostoru Freedom. Marťas si půl vteřiny rovnal puk, my z lavičky jsme už viděli, že to skončí zase blbě, jako mnoho našich útočných snah ten večer, ale nikoli, Marťas odkrytou branku v pohodě trefil. Akorát snižoval na nějakých nepodstatných 2:8.
Na závěr tu máme reportérské střípky z šatny: Roman se nakonec dočkal dresu, který aspoň trochu vyhovuje jeho prostorovým potřebám a převzal Lubošovu čtrnáctku, tím pádem Tom urval osmičku, která je o něco větší než devítka, se kterou se bude muset poprat Laďa. Škatule hejbejte se hadra.
No a na úplném odchodu ze šatny mě ještě zaujala Muertasova dojemná starost o Wesovu čistotu. To si přeberte, jak chcete :-)
Tož tak, příště máme Morendu, která má zatím nevídaně špatný start do ligy, tři utkání, tři prohry. Tak uvidíme, co si ve čtvrtek odvezou od nás.




 

 

 

 

2.10.2014
2. kolo HC Medvědi - HC Black Bears 3:5 (1:0, 1:3, 1:2)

 

 

Bodování:

G: Vacek 2, Mudrák
A: Pavelka, Vacek, Svoboda Z.

 

Sestava: Machálek; Bubrinka-Robinson, Baumgartner-Štěpán; Svoboda Z.-Pavelka-Vacek, Svoboda M.-Motyka-Mudrák

Zákroky gólmanů: Medvědi 41, Black Bears 26

Tak jo, omluvte moji ulpívavost, ale s tímhle soupeřem nejsem schopen tuto myšlenku opustit :-) Zase jsme neuspěli. Divočáky, co lize poslední dvě sezóny dominují, jsme dokázali jednou porazit, i ty Fofáky, co nás teď dva tři roky mleli nadrobno, jsme v dřevních dobách jednou zdolali a zářezy ostatních týmů máme na hokejkách i víckrát. Ale ti Blackové... Pravdou je, že včera jsme si moc velké ambice nedělali. Ještě v poledne jsem měl osm hráčů a v záloze nachlazeného Wese, který nakonec do beka došel a povolával jsem jako desátého Subu, který na ledě nebyl poměrně dlouho a dokonce mi bůhvíjak vypadl i z týmového maillistu...
Zápas se nám podařilo rozběhnout poměrně dobře, cca prvních deset minut jsme měli i něco, co by se s přivřením pidlovoka dalo nazvat převahou, která byla v polovině deváté minuty korunovaná prvním Lukinovým gólem, který nás dostal nečekaně do vedení. Byla to od něj povedená nouzovka – objížděl s pukem branku, přičemž v brankovišti byl závar a nikde nikdo volný pro přihrávku, tak to vyřešil individuálně, když si všiml, že Franta v brance Blacků klečí u tyčky a poslal mu střelu nahoru pod víko.
Vedení nám vydrželo překvapivě docela dlouho, vyrovnání příšlo až ve 2. třetině, v 19. minutě, tam jsme ale podle zápisu zato dotali dva slepené góly po sobě v rozmezí dvaceti vteřin. Akorát že zápisu se tentokrát asi nedá úplně věřit, Simona se omlouvala za zmatky a chyby, holt se toho na ni dělo moc :-)
Jakmile Blackové urvali vedení, tak už se zbytek zápasu vezl ve starých známých vyšmajdaných kanadách. Černí hosté většinou tlačí, my občas unikneme ze sevření nějakým tím brejkem nebo povedeným závarem, často v režii Alanovy lajny s Lukinem a Zbyňou a ve druhé lajně se obětavě vrací a bojují Freedom s Muertasem a Ríša jr. si koleduje fauly. My beci se vzadu vozíme na kolotoči dobře bruslících a technicky vybavených a notoricky známých soupeřů... No a Radim v brance prostě zase jednou čaruje.
Lukáš se podílel na všech třech našich gólech, dva dával a na jeden nahrával. Ten druhý byl moc pěkný, Alan se dostal do brejku a ... Mimochodem, dělat si srandu z rychlosti, kterou v takových případech Alan při jízdě vpřed vyvíjí, už ale baví akorát Freedoma, tak to necháme být :-) Každopádně ho dohnal obránce a zahnal ve vzájemném souboji až za bránu, Alan se ale nedal přehrát a odbýt, puk si udržel a přihrál před branku, kde dojížděl Lukin, který z první propálil puk mezi Frantovy nohy.
Poslední náš gól dával Ríša jr., podržte se – v přesilovce. Lukin na puku dával z rohu a Ríša zase střílel z první po ledě opět mezi nohy (aspoň si to myslí). Tenhle úsek zápasu byl takový rozdivočelý, rozhodčí se odvázal a zavylučoval si. Nic dramatického, běžné tresty, ale v jednu chvíli jsme najednou hráli přesilovku 5 na 3. Tohle by asi zaskočilo i otrlejší povahy a v euforii by si nechaly nasázet z brejků takové dva tři góly, my jsme ale trpělivým číháním ve středním pásmu soupeři nic takového nedovolili a tuhle svoji přesilovku jsme ubránili. A ten gól už myslím padl za stavu 5 na 4, což už se dá hrát :-)
Pak se projevila ještě Muertasova prchlivost, která mu vysloužila tuším už druhý osobní trest v amatérské kariéře a učinila z něj suverénně nejtrestanějšího medvědího hráče. Ale si to fakt bylo trochu přísné, Marťas měl jít sedět za hákování a rozčílilo ho to natolik, že třísknul hokejkou do mantinelu a kapku si zahulákal. Rozhodčí si to nedal líbit a nadělil mu za odměnu osobní trest. Akorát to zase bylo nějaké zmatené, protože se Marťas zase na závěr z trestné dostal do hry, i když byl vyloučený ve 38. minutě. Tak nevím, jestli ho pustil rozhodčí nebo o vlastní vůli časoměřička...
Vidím, že je z toho zase román, tak budu končit motivačně. Vzhledem k tomu, že Lukin zřejmě bude letos častým naším střelcem, budeme ho muset malinko vyhecovat, aby své vklady do gólového medvědího genofondu vyšperkoval nejen hokejově, ale i pro příště i literárně...
Tož tak.



 

 

 

 

24.9.2014
1. kolo HC Strnados - HC Medvědi 1:3 (1:1, 0:1, 0:1)

 

 

Bodování:

G: Robinson, Svoboda Z., Vacek
A: Pavelka, Vacek, Bombicz

 

Sestava: Machálek; Robinson-Morava, Hájek-Baumgartner; Svoboda Z.-Bombicz-Vacek, Svoboda M.-Pavelka-Motyka

Zákroky gólmanů: Medvědi 25, Strnados 29

Po dvou letech se v úvodním utkání nového ligového ročníku opět potkáváme se Strnady a opět vítězně. Freedom měl v šatně pravdu, když říkal, že s otci zakladateli ligy začínáme nějak často. Předloni jsme vyhráli 9:4, včera 3:1. Tradice vzájemných zápasů ovšem velí, že ten druhý v „jarní“ části ligy nejspíš projedeme, obvykle míváme vzájemnou bilanci takto vyrovnanou. Na to si ovšem ještě nějaký ten měsíc počkáme...
Včerejší utkání jsem sledoval jen z lavičky a byla to docela pěkná podívaná. Na naší straně po většinu zápasu územní převaha, dobrý pohyb dopředu i dozadu a taky několik akcí s přihrávkou do jízdy a vrácením puku a tahem na branku. Jak jsem zmiňoval v avizu, výraznou aktivitou hýřil hlavně Lukin, který rozjížděl spoustu akcí a kromě zakončování připravil taky 2-3 krásné křižné přihrávky na volného Zbyňu, který ale dobré šance neproměnil.
Poprvé za Medvědy nastoupili do ostrého zápasu TomB s Romanem a jelikož s námi už dvě léta po sobě sehráli množství přáteláků i tréninkových ledů, věděli jsme, že budou vzadu spolehliví a premiérový ostrý zápas jim vyšel dobře. Neméně dobře zahrála i druhá obrana, Wes s Vaškem a tak tu máme málo vídanou věc, jediný gól v naší síti. Zásluhu na tom má samozřejmě a hlavně Radim, který chytal bez chrániče krku, ale na jeho jistém výkonu to nebyla nějaká opatrnost vůbec znát. Radim kromě pozorných zákroků předvedl i přízeň štěstěny, kdy ho ze skrumáže vystřelený neviděný puk trefil do ramene a takovým pomalým obloučkem přehoupl branku, místo aby do ní zapadl, jako loni proti Mercedesům.
První náš gól dával Wes způsobem, na který má u nás patent hlavně Ricci: plácnul do puku v oblasti někde za kruhem a tuším s přispěním bránícího hráče nabral puk podivnou balistickou křivku, stínící Freedom stačil vtipně uhnout a puk doplachtil za záda zaskočeného gólmana domácích. Na začátku jedenácté minuty. Strnadové pak o tři minuty později vyrovnali z brejku zakončeného povedeným blafákem.
Druhý gól dával Zbyňa a jeho popis si můžete vychutnat zde: “Všechno se to semlelo hrozně rychle a vlastně to nebylo až tak zajímavé, jako to, co se dělo potom. Lukin mi dal náskok a teprve v okamžiku, kdy jsem se došoural ke gólmanovi, vystřelil takovou jedovku, že se puk odrazil gólmanovi od obou betonů, šuspika, ramen a loketních chráničů a až teprve pak mi padl mezi nohy. Já v ten okamžik naštěstí nespadl a zametl to tam po Ríšovsku zádama k brance na bekhend přesně k tyčce. Co ale následovalo, si vlastně už moc nepamatuju. Když si přijel plácnout Lukin, bylo vše v pořádku, ťukli jsme si, poděkovali si… No a pak to přišlo. Vidím, že ke mně jede i Mikin!! Jako, zkuste se do mě vžít! Jede ke mně MIKIN a chce si se mnou plácnout!!! Sem v p..i, ON si chce se mnou PLÁCNOUT!!! Odevzdaně jsem nastavoval medvědovi svoji pěstičku a modlil se, aby mi ji neurval i se stehnem…no jak tohle dopadne, zoufal jsem si… Mikin měl ale jinou představu radostného poplácání. Chytil mě za hlavu a dal mi hlavičku po vzoru borců v NHL. S kým jsem si pak plácal dál, si už nepamatuju, jen doufám, že ne taky se Strnadosama…“
Pak jsme taky vstřelili dva neplatné góly, jeden ale hezčí než druhý. Nejprve myslím Lukin pálil do odkryté branky, která ale byla podle rozhodčího posunutá. A druhý gól byla Alanova parádní střela, nejhezčí jeho střela v zápase vůbec, akorát že ji vyslal na gólmana domácích asi tak půl vteřiny po siréně konce druhé třetiny.
No a poslední gól padl při power-play Strnadů, která tuším trvala docela dlouho, snad skoro dvě minuty, a měli při ní slušný tlak. Deset vteřin před koncem ale Mikin přistrčil puk Lukinovi, který si povyjel kousek do středního pásma a pak backhandem obhodil obránce a puk doklouzal do branky.
Historka na konec se tentokrát týká přerozdělování dresů pro nové účastníky. Roman se velice radoval z mých telepatických schopností, které mu přisoudily devítku, co nosil dlouhá léta anžto aktivní volejbalista, než jsme v šatně zjistili, že když na sebe dres navleče, má ho jako svěrací kazajku a délkou tak asi těsně nad pupek. Původní Roman je holt asi tak třikrát hubenější než stávající a ani obvyklá velkorysost, se kterou se šijí hokejové dresy tuhle věc nedokázala zakrýt…
Tož tak, po dlouhé době zase zápis, tak je to trochu delší. A co bude dál, uvidíme.