Ligové zápasy
Komentáře zpracovává T. Bubrinka
19.2.2017
Bodování:
G: Mudrák 2
A: Robinson
Sestava: Hanzl; Trojan-Zdráhal, Bubrinka-Dobrozemský; Mudrák-Robinson-Maša L., Svoboda Z.-Pavelka-Morávek
Zákroky gólmanů: Medvědi 33, Free Star 28
Ve včerejším zápase 1. kola play-off jsme nastupovali na Rondu proti nám velmi nepříjemným soupeřům. Po zkušenostech ze základní části jsme se rozhodli hrát hodně defenzivně a pozorně bránit a když se zadaří, proměnit nějaký ten brejk. Tahle taktika docela vycházela, dlouho se skóre měnilo střídavě o jeden gól. Soupeř dal a my jsme dotáhli, až do stavu 3:2 ve třetí třetině. Tam ale domácí odskočili na 4:2 a to už jsme nestáhli, naopak jsme inkasovali v power play do prázdné branky. Zpětně viděno je to škoda, protože soupeř včera byl na rozdíl od předchozích setkání hratelný, podle informací z tábora hostí chybělo osm kolotočářů základní sestavy... I když, nám taky scházeli Lukin, Tom a Emil...
Když se začalo ukazovat, že by to pro nás nemuselo být tak tristní, moc jsme nedokázali změnit naordinovanou hru a hlavně naše druhá pětka hrála - s výjimkou Ricciho - hodně zakřiknutě a nejistě (například já jsem snad nedal jedinou pořádnou přihrávku), takže chyběly šance (při naší střelecké efektivitě, kdy se na 1 gól musí napřed urodit asi tak 8 předchozích příležitostí). Ne že by ale šance vůbec nebyly, minimálně čtyři vyložené neproměněné zápas přinesl: Wes nedokázal uklidit do téměř prázdné branky Liborovu nahrávku (to hodně mrzelo, bylo to tuším za stavu 1:1), Alan v samostatném úniku neměl čas vymyslet ani plán A, natož B, takže ho gólman snadno vychytal. A další tuším Liborův průnik skončil jenom vyloučením domácího hráče, přičemž se asi dalo uvažovat o trestném střílení a pak tu byla taky akce tři na jednoho, kdy si naši ideálně rozestavění útočníci se situací neporadili…
Naši ofenzivní sílu v tomto zápase tedy táhla první pětka, kde samozřejmě kromě Libora, kterého ale domácí pečlivě bránili, zazářil Ríša jr., který obstaral oba naše góly, oba bekhendem. Ten první nahazoval a gólmanovi to propadlo a při tom druhém předvedl nádherné sólo od červené přes tři bránící hráče, zakončené blafákem. Na to, že se málem do nominace nedostal, to nebylo špatný :-).
Soupeřovy góly si tentokrát vybavuju taky, takže tady jsou: První gól tuším hned v prvním střídání jsme dostali nešťastně, po teči soupeřova nahození z boku puk proklouzl kolem Stani. Druhý gól pak padl při průniku od kruhů a byla to velmi přesná střela ke vzdálenější tyči. Třetí gól dal soupeř z úhlu výtečně trefeným vinglem z poměrně nenápadné akce, ten čtvrtý se štěstím prošel skrz skrumáž čtyř hráčů před brankou a ten pátý byl po zpackané power-play, kdy soupeř vyrazil do protiútoku dva na jednoho a prázdnou kasu :-) Jinak Staňa v naší brance spolehlivě pochytal spoustu dalších střel a držel naše naděje vysoko...
Odveta bude za týden na Úvoze ve 20:30.
18.12.2016
Bodování:
G: Morávek, Vacek
A: Vacek, Pavelka
Sestava: Hanzl; Bubrinka-Hájek-Robinson; Vacek-Bombicz-Pavelka, Fuchs-Morávek
Zákroky gólmanů: Medvědi 40, Rytíři 17
Zatracený počasí! V Brně začalo v neděli odpoledne někdy kolem třetí hodiny hustě sněžit, ale bohužel asi kolem páté zase přestalo. Tím pádem nasněžilo slabých deset čísel a to na kalamitní stav na D2 nestačilo. Rytíři tudíž bez problémů přijeli k plánovanému zápasu 13. kola. Což jsem si tedy tak úplně nepřál, proto o tom počasí tak nepochybně zajímavě a obsáhle píšu...
Zase jednou jsem totiž zažil brutální manažerské odpoledne, kdy mi oproti devítičlenné sestavě v poledním mailu zrušili hned tři borci, o Emilově zubu už dopoledne předtím ani nemluvě… Takže ve 13:49 po sérii textových direktů na solar jsem měl šest kusů… A protože kdo nebyl zraněný nebo chorý, tak byl mimo Brno, došlo nakonec i na návrat Ludi do medvědí sestavy, což se přihodilo po celých dvou letech (a mohlo to být i s gólem, chyběl malý kousek...)! Naštěstí se pak ozval i Mikin, který přemluvil záda, že rehabky zítra určitě nic nepoznají a nebudou vůbec nakrklé, že jejich dosavadní snaha vyletěla komínem úvozského stadionu… Takže skvělých osm kusů a to ještě Ricci psal povzbudivé věci typu že vstal z mrtvých a žije a vyjezdí několikadenní pracovní zápřah (a fakt že jo, jezdil a hrál skvěle!). V šatně kromě dobře naložených Rytířů (zejména gólman měl pěkně založeno) jedině Alan s Lukinem sršeli jakžtak optimismem a zavzpomínali na loňský vánoční večírek, který Alan zakončil vymazleným pracovním Áčkem.
No, ale protože existuje známé pořekadlo o spadnuvší toaletě na znečistěného nebožáka, Wes na začátku druhé třetiny musel odstoupit, protože třetí zranění už jeho nohy nevydržely. Dvě by ještě šly, haprující koleno a nastřelení pukem ještě rozchodil, ale pak se ozvalo ještě cosi podivného pod kolenem, co mu zabránilo v pohybu definitivně a tak jsme zbytek zápasu s Romanem vzadu odehráli bez střídání. A musím souhlasit s Romanovým postřehem, že se dá hokejový zápas i odchodit, protože bruslení náš pohyb posléze už moc nepřipomínal… Ale aspoň v něčem Wes ještě stihl vyniknout, opět Roman glosoval, že mu šlo skvěle sezení na trestné lavici, kam se Wes odbelhal za gólmana Staňu, který přehodil při rozehrávce všechno před sebou, včetně plexiskla.
No a na pozadí těchhle personálních taškařic se taky hrál nějaký hokej, který překvapivě skončil docela přijatelným výsledkem a největší podíl na tom měli u nás právě Staňa v brance a v poli Lukin. Oba vytvořili základ, na který jsme se jako sněhové koule nabalovali i my ostatní a kromě obranné hry celého týmu jsme stíhali občas i docela útočit a hosté byli překvapivě nejnebezpečnější z brejkových situací. Hned např. na první jejich gól si výtečně nabruslil Luboš Weidlich za naši obranu a přesně na modré převzal pas od beka a jel sám na Staňu. Další takový gól jsem pak zavinil já. Bylo to za stavu 1:2 pro hosty, kdy jsme do třetí třetiny vstupovali přesilovkou. Bylo v plánu zkusit vyrovnat a pak to do zbytku utkání zabetonovat... Jenže jsem v čase 31:00 ztratil na útočné modré hodně hloupě puk a co čert nechtěl, odevzdal jsem ho dalšímu šikovnému rychlíkovi v modrém dresu, Tomášovi Havelkovi, který tak o tři vteřiny později v úniku Staňu prostřelil. Hodně hloupá chyba, ještě jednou sorry, pánové. A bohužel o další minutu později měli hosté kliku, protože nahozený puk, který směřoval mimo naši branku trefil do výstroje Romana a od něj se odrazil za čáru. Je ale fakt, že to asi měli Rytíři kompenzované za jiné vyložené šance, které jsme dokázali společnými silami odvrátit.
V obou našich gólech byl zapletený Lukin. Při tom prvním s Riccim v situaci dva na jednoho Lukin posílal prudkou přihrávku, kterou Ricci nejprve tečoval a pak i prošťouchal za gólmanovy záda.
A druhý náš gól sice Lukin vstřelil (Alan jej poslal na modrou, kde si Lukin poradil s bekem a vystrelil tak prudce pod víko, že to vypadlo ven), ale v podstatě patří Mikinovi, který ho na rozhodčím vykomunikoval s protřelostí šéfa stavební firmy, který tu zakázku prostě musí získat. Nebo v tom možná taky hrálo roli něco jiného, Lukin psal, že se i on snažil na gól upozornit, ale nikdo ho nebral vážně :-) Klobouk dolů před gólmanem Rytířů, který nedělal pupínky a náš úspěch přiznal taky.
Tož tak, ex-Fofáci nás letos zásobili dvěma zajímavými zápasy.
6.12.2016
Bodování:
G: Maša L. 5, Cendelín 2, Vacek, Bombicz
A: Mareš 2, Maša 2, Bombicz 2, Robinson, Baumgartner, Cendelín
Sestava: Hanzl; Baumgartner-Mareš,Bubrinka-Robinson; Cendelín-Bombicz-Maša L., Svoboda Z.-Vacek-Pavelka
Zákroky gólmanů: Medvědi 26, Gepards 40
V rozmezí dvou dnů jsme v úterý večer nastupovali k dalšímu zápasu SAHL, která valí nemilosrdným tempem a 6 kol před koncem se začínají zlehka rýsovat pozice pro boj o play-off. Obě utkání jsme hráli na Úvoze, který letos vyniká mizerným ledem. Zvlášť po tréninku místních Warriorů byly včera na některých místech krátery jak na povrchu měsíce. Kromě toho taky bývají zejména v okolí branek závěje, které být v ulicích, tak Brno vytahuje nadšeně běžky…
Každopádně nás čekali Gepardi, respektive bývalí Black Bears, s nimiž máme dlouhodobě mizernou bilanci: jediná výhra a milion proher. Čekal jsem tudíž tuhý boj, ale nakonec to bylo docela jinak, jak jste četli už v avizu. Že se něco děje mohla signalizovat už i situace v šatně, kde bylo překvapivě jenom deset Gepardů, což snad ani nepamatuju, vždycky proti nám nastupovaly tři (a někdy podle obrazu hry i patery) útoky.
Že je všechno při starém zase naopak signalizovala situace na ledě, první minuta a tečeme jedna nula…
No, ale pak od času 3:11 přišlo šest minut, které v podstatě rozhodly o výsledku a všechno zařídil první útok, respektive náš střelec Libor. První dal pravděpodobně z brejkového nájezdu bekhendovou kličkou, další gól padl trochu se štěstím, Filip nahazoval od útočné modré, puk se od soupeře odrazil před branku k Liborovi a ten z první prostřelil gólmana. Třetí byl opět z brejku, nejspíš po Filipově vyhození z obranného pásma a při tom čtvrtém Libor obkroužil branku domácích a … čtenáři břeclavského zápisu už vědí. Při tom pátém pak dával pro změnu Emilovi, který tuším prostřelil gólmana.
Většina těchto situací se vyvrbila po nedůsledném bránění domácího týmu, který tentokrát v obranné hře po celý zápas pokulhával. Gepardi snížili vzápětí po našem pátém gólu na 2:5, přesnou střelou od modré po ledě, která Staňovi zapadla k tyčce. Pak možná byl nebo nebyl gól na 3:5, puk se zamotal těsně u čářy pod Staňovým betonem, já jsem ho za čárou neviděl, útočník domácích samozřejmě ano, ale rozhodčí dal spíše na nás.
Po gólových hodech první třetiny přišel v té druhé oddech a tak si čerstvě generačně pojištěný Mikin (stal se z něj dědek) sezobnul jen jeden drobek, když Libor s Emilem ostřelovali domácího gólmana a on po odrazu od betonu napálil finální ránu. Kromě gólu si Mikin připsal taky výbornou úspěšnost při vhazování, což je věc, která ho šlechtí dlouhodobě...
Ve třetí třetině oba týmy opět našly střeleckou chuť: Nejprve Libor pálil z pravého kruhu přes obránce a pak se konečně prosadil i druhý útok, Lukin, kterého vyslal z beku Wes do akce proti obránci, toho si Lukin obhodil a pak bekhendem obelstil i gólmana. Druhý útok se střelecky tolik neprosadil, ale o to houževnatěji dotíral na domácí a několikrát je na delší čas zamknul v obranném pásmu a to, jak třeba Zbyňa dokázal vybojovat a udržet puk, si zaslouží poklonu. I Alan zahrál výborně, zkoušel pálit, kombinovat a vracet se, akorát ty body do statistiky mu upejpavě odolávají. No a o poslední náš gól se postaral minutu a půl před koncem Emil, který zápas glosoval tak, že ten zápas byl jak mikulášská nadílka, přičemž body rozdával Mikuláš Libor :-)
No a tohle všechno jako obvykle jistil z lavičky nehrající trenér a kustod Michal, kterému blíže nespecifikované zranění (v novinách čtu, že se tyhle věci neprozrazují) brání zapojit se do dění na ledě.
Sumasumárum, nečekané, leč zasloužené vítězství, které nás drží bezpečně na sedmém místě tabulky.
Teď bude trochu pauza a pak přijedou před Vánočními svátky Rytíři, tak uvidíme, co bude.
Tož tak.
13.11.2016
Bodování:
G: Maša L. 3, Vacek, Baumgartner
A: Vacek 2, Maša L., Baumgartner, Robinson
Sestava: Hanzl; Baumgartner-Zdráhal-Bubrinka; Vacek-Maša L.-Pavelka, Svoboda Z.-Robinson-Morávek
Zákroky gólmanů: Medvědi 13, Divočáci 19
Tenhle zápas byl trochu nečekaně hodně úspěšný. Klub Divočáků si díky třem ligovým vítězstvím i předváděné hře u mě získal respekt a i přesto, že letos jeho výsledky za očekáváním zaostávají, odehrál teď poslední kola velmi dobré zápasy, například rozstříleli naše pokořitele Mercedesy a remizovali s Rytíři-Fofáky. Takže jsem na ledě před utkáním strašil gólmana Staňu, který si (spolehlivě) odbýval premiéru v naší brance, že budeme rádi za jakýkoli přijatelný výsledek, například prohru pod deset gólů... Ale jak už stihl Staňa od jara poznat, moje prognózy ohledně množství jeho práce v bráně stojí za dvě věci a ani tahle se nenaplnila.
Začátek provázely nečekané komplikace, jelikož se nedostavil delegovaný rozhodčí, takže necelou první třetinu jsme hráli bez něj. Ze střídačky nesměle pískal zraněný Michal a my si házeli sami buly, jak jsme zvyklí ze šmrdlání. Pak přišel na záskok ochotně Petr Knot, takže se hrálo jak se patří, i když myslím, že Divočáci z něj neměli úplně radost, například to poslední podražení fakt Lukin spadl úplně sám :-)
Sestava na zápas mi tentokrát taky dala zabrat, jednu chvíli v neděli jsem měl jistých jen 7 lidí, ale nakonec to dobře dopadlo a díky průtahům s rozhodčím stihl pohodlně dorazit z práce i Tom a doplnit nás na přijatelných devět kousků. Borci v kabině pak upekli to, že se v jednom útoku sešli Lukin s Liborem a Alanem a šlo jim to náramně, Libor dostal navíc putovní dres s devítkou a stejně jako Emil onehdy i on se za to odvděčil hattrickem :-) V druhé lajně kouzlil zase Zbyňa, který měl puk na hokejce snad přilepený (a kdybych využil jeho krásné přihrávky, mohli jsme být oba lokálně slavní...), podporovaný zdatně Wesem (až na tu střelbu) a Riccim (poctivě se vracejícím).
A velmi často jsme tentokrát předváděli něco, co vypadalo jako hokej – přihrávky do jízdy, napříč pásmem na volné hráče, rozehrávka na střelu od modré a vyšperkované individuálními akcemi a velmi zodpovědně jsme všichni hráli dozadu, to musím ocenit. Skóre narůstalo v náš prospěch poměrně bezpečně, jenom za stavu 4:2 jsem se chvilku obával, aby se Divočáci nerozjeli a nestáhli to až moc, ale nestalo se, pojistili jsme to pak ještě pátým gólem. Naše góly byly poměrně pěkné, například Tomova bomba od modré, Liborem vymetený vingl a tři přihrávky do prázdné v podání Lukina a Libora. Sakumprdum dobrý hokej a podobně jako loni, listopad nám svědčí, dvě vítězství v řadě. Tak aby nebyl zase nadlouho utrum....
Tož tak.
13.10.2016
Bodování:
G: Vacek 2, Pavelka, Cendelín, Maša L.
A: Cendelín 2, Pavelka, Maša L.
Sestava: Machálek (Maša M.); Baumgartner-Zdráhal, Bubrinka-Hájek; Cendelín-Vacek-Pavelka, Maša M. (Morávek)-Maša L.-Robinson
Zákroky gólmanů: Medvědi 20, Rytíři 26
Tenhle zápas si myslím zaslouží pár řádek, byl to totiž docela zajímavý večer se spoustou dramatických momentů jak v dobrém, tak i nedobrém. Do Břeclavi jsme tentokrát jeli vyzbrojeni novou hokejovou silou a tím pádem i snad s nadějí na dobrý výsledek. Jako diváci nás jeli podpořit Mikin s Riccim (ten jasnovidecky i s výzbrojí), na které se při hře na dvě lajny tentokrát nedostalo a ještě že obětovali svůj volný čas - Ricci musel nečekaně do zápasu naskočit. Ale nepředbíhejme.
Začátek zápasu byl katastrofální, první dvě minuty a tečeme dva nula a obě situace jako přes kopírák (ožívaly ve mně vzpomínky na zdejší dvouciferné výprasky). Napřed naše velká šance na gól, neproměněná, pak protiútok domácích, proměněný. Naštěstí ve třetí minutě už to vyšlo konečně i nám a snížili jsme v přesilovce na 2:1. Byl to první Lukinův gól, který připravil nejprve tím, že nahrál Alanovi na střelu, kterou brankář vyrazil k Lukinovi a ten ji pohotově vrátil do sítě. Tím se gólostroj obou týmů na necelých deset minut odmlčel. Pak koncem první třetiny přichází naše vyrovnání, druhý Lukinův gól, který vznikl ze závaru před kasou Rytířů, kdy si následně Lukin s pukem obkroužil branku, vyjel mezi kruhy a odtud s drobným háčkem na ruce vystřelil, střela tedy nebyla moc povedená, ale kvůli přetrvávajícímu závaru gólman nic neviděl a prošlo to.
A zase začátek druhé třetiny průšvih, hned po 16 vteřinách nám Rytíři zase dávají gól a utíkají na 3:2. A opět se nám za 5 minut daří vyrovnat na 3:3, to se prosadil Alan. A za dalších pět minut opět Rytíři odskakují na 4:3.
No a v někdy v té době se při protiútoku soupeře (zbytečně jsem při hře 4 na 4 zkoušel blbosti v útočném pásmu) při zákroku zranil Radim, pochroumal si koleno. Nečekanou komplikaci jsme vyřešili tím, že se do výstroje oblíkl z levého křídla Michal, poněvadž na sobě jako jediný z nás už gólmanskou výstroj asi tak dvakrát v životě měl a mohlo se pokračovat. A Michal si nevedl vůbec špatně! Ve třetí třetině měl 5 čárkovaných zákroků, pochytal několik dobrých šancí a dostal jen dva góly, jeden nechytatelnou bombu z vrcholku kruhů a ten druhý tuším po skrumáži.
Do pole nás po Michalově přesunu do branky doplnil do desíti v poli z tribuny Ricci (ještě jednou díky!), který si nakonec užil asi víc než čekal: ve třetí třetině i rvačku. A mohli jsme pokračovat v jízdě.
Na začátku třetí třetiny padl do naší branky první ze zmíněných gólů a o minutu později ten druhý. Ach jo, ty začátky třetin! Domácí nám tím pádem odskočili na 6:3. Ale zdaleka to nebyl konec zápasu, tentokrát ne.
Hned po buly po šestém gólu břeclavských se individuálně prosadil Libor, který po průjezdu pásmem obkroužil branku a zezadu zasunul, takže to bylo nadějných 6:4 a pět minut před koncem zápasu snížil Emil z první po Liborově perfektní nahrávce napříč brankovištěm do odkryté branky na 6:5 a začali jsme šlapat ještě víc, abychom vybojovali alespoň spravedlivou remízu. Bohužel se nezdařilo ani v minutové powerplay, kterou nám soupeř ještě vylepšil dalším ze svých vyloučení – Lukin trefil vingl bohužel jenom zvnějšku. Takže konečné skóre se zastavilo na 6:5, což je pro nás za dlouhá léta zpět jednoznačně nejlepší břeclavský výsledek proti Rytířům (Fofákům).
Prakticky celý zápas jsme měli územní převahu, velmi často jsme zatlačili domácí do pásma a posílali na gólmana střelu za střelou, ale nutno dodat, že gólman jim chytal výtečně a myslím, že nebudu daleko od pravdy, když tohle vítězství domácích připíšu hlavně jemu. Fofáci ale byli na druhou stranu velmi nebezpeční v rychlých protiútocích a i oni připravili Radimovi a pak Michalovi v naší brance dost horkých chvilek, ne že ne.
Velkým stínem na zápase byla ovšem také prasácká hra domácích, plná sekání, háčků, podrážení, dohrávání, ale taky dvou plnohodnotých krosčeků… To jsme u Fofáků zvyklí nebývali (možná pro to, že jsme obvykle nekladli větší odpor a neměli to zapotřebí…) a doufám, že příště si to už zase odpustí.
Tož tak.